Podíl preskripce nechráněných amino-PNC z celkové preskripce antibiotik

Kód ukazatele: OUK_PLD_005_19

SHRNUTÍ (ABSTRAKT) 

Nechráněné aminopeniciliny, z nichž je v perorální formě dostupný pouze amoxicilin (přípravky OSPAMOX a DUOMOX) mají být předepisovány u řady infekčních onemocnění jako léky prvé volby. Mělo by se tedy jednat o nejčastěji předepisovaná antibiotika (ATB), avšak z dat SÚKL je zřejmé, že spotřeba aminopenicilinu nechráněného (respektive samotného, tedy bez inhibitoru ß-laktamáz, jakým je např. kyselina klavulanová) je v ČR šestkrát nižší než spotřeba aminopenilinu chráněného (zejména amoxicilin chráněný kyselinou klavulanovou), který se v ČR stal nejčastěji předepisovaným antibiotikem. Tak nízká spotřeba amoxicilinu nechráněného a tak vysoká spotřeba amoxicilinu chráněného nemá oporu v doporučených postupech (viz níže). Na suboptimální preskripci se podílí i všeobecní praktiční lékaři, jak je zřejmé z výsledků dat zdravotních pojišťoven a SÚKL, ze kterých čerpá údaje KZP.

Je však třeba upozornit na určitý artefakt: Někteří lékaři běžně předepisují samotný (nechráněný) amoxicilin, který není hrazen ze zdravotního pojištění, nicméně na základě dat z eReceptů je i jejich preskripce ve statistikách KZP zahrnuta (přípravek DUOMOX). Nehrazeného amoxicilinu se v ČR předepisuje asi 40 %. Pokud tedy dotyčný lékař často předepisuje amoxicilin nehrazený (přípravek DUOMOX), může i v takovém případě tento index své preskripce brát za relevantní zpětnou vazbu kvality své preskripce.

Z celorepublikových dat SÚKL (ve kterých figuruje i nehrazený amoxicilin) je zřejmé, že v ČR činila spotřeba samotného amoxicilinu v roce 2017 celkem 1,17 denních definovaných dávek /1000 obyvatel a den (DDD/TID) a poté stoupala až do roku 2013, kdy činila 1,39 DDD/TID. Od té doby pozorujeme pokles samotného amoxicilinu na hodnoty 0,85 DDD/TID v roce 2019, 0,54 DDD/TID v roce 2020 a na 0,50 DDD/TID v roce 2021 a mírný vzestup na 0,67 DDD/TID v roce 2022. Na těchto spotřebách se podílí nejen praktičtí lékaři, ale všechny lékařské odbornosti.

U všeobecných praktických lékařů pro dospělé se za kvalitní preskripci samotných aminopenicilinů považuje jejich podíl nad 9 % na celkové preskripci ATB. Z výstupu podílu preskripce samotných aminopenicilinů z celkové preskripce ATB v ČR ve sledovaných letech 2017 až 2022 nedosahovala prahu kvality preskripce již v roce 2017, a poté je zřejmý trend ke snižování jejich podílu na celkové preskripci. Podíl preskripce samotných aminopenicilinů na celkové preskripci ATB v ČR činil v roce 2017 – 8,32 %, v roce 2018 – 7,14 %, v roce 2019 – 6,20 %, v roce 2020 – 4,94 % a v roce 2021 – 5,26 %. V roce 2022 se trend již obrátil směrem k prahové hodnotě (5,94 %), nicméně je stále velmi vzdálený tomuto doporučení.

V absolutních číslech hrazených receptů byl zaznamenán pokles z 212 tisíc receptů v roce 2017 na 150 tisíců receptů v roce 2019 a poté pokles na 88 tisíc receptů na samotné aminopeniciliny v roce 2021. V roce 2022 již počet receptů stoupnul na 130 tisíc.

Z regionálního pohledu kromě roku 2017 již v žádném dalším roce nedošlo ani u jednoho kraje k dosažení prahové hodnoty 9 %.

Nejvyšších hodnot bylo dlouhodobě dosaženo Moravskoslezském kraji: rok 2017 – 9,72 %, rok 2018 – 8,48 %, rok 2019 – 7,24 %, rok 2020 – 5,80 %, rok 2021 – 5,64 % a rok 2022 – 6,18 %. Nicméně v roce 2022 již lepší míru preskripce dosáhli lékaři v Libereckém kraji (7,67 %) a také Karlovarském kraji (7,01 %).

Nejnižších hodnot je stabilně dosahováno v Plzeňském kraji a data za rok 2022 to pouze potvrzují: rok 2017 – 6,09 %, rok 2018 – 5,00 %, rok 2019 – 4,63 %, rok 2020 – 3,42 %, rok 2021 – 3,29 % a rok 2022 – 3,90 %). Druhé nejnižší hodnoty byly v roce 2022 zjištěny v Pardubickém kraji (4,37 %) a v Olomouckém kraji (5,29 %).

Závěr:
Preskripce samotného amoxicilinu v ČR je dlouhodobě pod sledovanou prahovou hodnotou. Ještě v roce 2017 by některé kraje dosáhly hodnoty 9 % a dostaly by se do oblasti kvalitní preskripce samotných aminopenicilinů. Naději dává rok 2022, kdy byla oproti roku 2021 spotřeba receptů navýšena a kdy narostl i podíl samotného aminopenicilinu z celkové spotřeby ATB.

Odkazy na doporučené postupy:
Společnost všeobecného lékařství: https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2017/DP-Antibioticka-terapie-2018.pdf
Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP, 2022, respektive SZÚ: www.antibiotickarezistence.cz/taxonomy/doporuceni/

---

DEFINICE SLOVNÍ A KLINICKÉ DEFINIČNÍ PRVKY:

Ukazatel sleduje podíl preskripce níže nechráněných aminopenicilinů (dále též „amino-PNC“) antibiotik u praktických lékařů pro dospělé.

Podíl nechráněných amino-PNC na celkové preskripci antibiotik je doplňkovým ukazatelem. Série doplňkových ukazatelů byla vytvořena proto, aby předepisující lékaři nepodlehli dojmu, že nadměrná preskripce chráněných amino-PNC je jedinou chybou, kterou se lze dopustit a aby neměnili preskripci nevhodným způsobem.

Nechráněné amino-PNC by měly být upřednostněny před chráněnými amino-PNC u naprosté většiny pacientů s respiračními infekcemi (které jsou hlavní skupinou diagnóz při preskripci antibiotik u praktických lékařů pro dospělé). Čím vyšší je podíl nechráněných amino-PNC, tím více lze považovat takovou preskripci za kvalitnější.

Doklad: recept uplatněný k úhradě zdravotní pojišťovnou, případně eRecept, který nebyl uplatněný k úhradě zdravotní pojišťovnou. Údaje o lécích tak obsahují jak antibiotika předepsaná na recept a uhrazená zdravotními pojišťovnami, tak i antibiotika nehrazená zdravotními pojišťovnami, ale předepsaná na základě eReceptu.

Léčivé přípravky předepsané na recept: s následujícími ATC skupinami (viz Seznam léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění SÚKL) a současně léčivé přípravky nehrazené ze zdravotního pojištění, ale předepsané na základě eReceptů:

• Kód J01CA* – prvních pět znaků kódu pro ATC skupinu definuje léčivý přípravek z kategorie nechráněných amino-PNC
• Kód léčivého přípravku s ATC účinné látky, který začíná na J01*, definuje všechna antibiotika

Diagnózy: všechny

VYTVOŘENÍ / REVIZE / AKTUALIZACE UKAZATELE:

Ukazatel byl vytvořen, projednán, hodnocen a doporučen odborným panelem v období 10/2019–5/2020.Odborný panel byl složený ze zástupce:

• KZP (Kancelář zdravotního pojištění) – reprezentuje odborné stanovisko z hlediska obecné teorie měření kvality zdravotní péče
• Plátců zdravotního pojištění – reprezentuje stanovisko plátců
• Klinických expertů – zastupují odbornou společnost Všeobecného lékařství ČLS JEP a reprezentují odborné stanovisko daného klinického oboru. Informace o klinických expertech jsou dostupné v KZP.

ZÁVĚR ODBORNÉHO PANELU ZE DNE 22.5.2020:

Vhodnost k používání / zveřejňování	Doporučeno k užívání1
pro řízení zdravotnictví na celonárodní i regionální úrovni	ANO
pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven	NE2
pro interní využití poskytovatelem ke zlepšení kvality péče	ANO
ke zveřejnění na poskytovatele	NE

¹ Doporučení k užívání nutně neznamená, že je možné daný ukazatel užívat bez dalšího omezení či podmínek (např. nutnost používat ukazatel s dalšími údaji či ukazateli)
² Využití pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven není primárním cílem ukazatele. Možnost využití pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven je dána nepřímo tím, že zástupci plátců jsou členy organizační složky Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu.

Ukazatel je vhodný k použití všemi subjekty, které řídí (plánují, či uskutečňují) zdravotní politiku na celostátní nebo regionální úrovni, případně tvorbu této politiky mohou ovlivnit, zejména pak v oblasti horizontálních programů a strategií za účelem prevence nadužívání antibiotik a edukace poskytovatelů.

POŽADAVKY NA UKAZATEL KVALITY:

Důležitost: Strategickým cílem je zabránit nárůstu antibiotické rezistence bakteriálních kmenů zlepšením racionální preskripce v primární péči. Antibiotická rezistence je považována za jedno z nejvážnějších zdravotních rizik. Pro tento účel je žádoucí poskytnout nejen každému praktickému lékaři pro dospělé přehled o vlastní preskripci ve srovnání s celkem. Důležitost ukazatele je podpořena rešeršemi a spočívá primárně v zajištění podkladů pro edukativní a preventivní působení na odbornou veřejnost.

Vědecká správnost: Zahraniční rešerše jasně prokazují, že čím vyšší je podíl předpisu nechráněných aminopenicilinů na celkové preskripci antibiotik, tím více lze považovat takovou preskripci za kvalitnější.

Proveditelnost: Ukazatel je dobře měřitelný, jsou k dispozici data v potřebné kvalitě (kódy léčivých přípravků jsou uvedeny na receptu). Předpokladem je skutečnost, že v měřeném období nedošlo k zásadnějšímu lokálnímu výkyvu předepisování antibiotik v důsledku mimořádné epidemiologické situace. Tento předpoklad je nutné průběžně v rámci dalšího rozvoje a doplňování ukazatele sledovat.

Užitečnost: Ukazatel je užitečný pro praktické lékaře pro dospělé, kterým poskytne důležitou informaci o jejich chování v rámci celku v účelné farmakoterapii a vede tak k pečlivějšímu dodržování doporučených postupů a k větší racionalizaci terapie. V důsledku této edukace lze očekávat zadržování vzniku rezistence mikrobů na antibiotika, ke které nesprávná nebo nadměrná indikace antibiotik vede.
Ukazatel je rovněž užitečný pro plátce, kterým poskytne informaci o přístupu jejich smluvních partnerů k otázce předepisování nechráněných aminopenicilinů.

DATOVÝ ZDROJ:

K – dávky

TYP UKAZATELE KVALITY DLE DONABEDIANA:

Strukturální (objemový) ukazatel

STANDARDIZACE A ROZDĚLENÍ

U tohoto typu ukazatele se neprovádí.

OBJEKT, KE KTERÉMU SE MĚŘENÍ VZTAHUJE:

ČR, kraj, okres, IČP ordinace všeobecného praktického lékaře

VÝPOČETNÍ VZOREC:

x/y*100 [%;0]
x = počet receptů s kódem definujícím léčivý přípravek z kategorie nechráněných aminopenicilinů s ATC J01CA*

y = počet receptů s kódem definujícím léčivý přípravek z kategorie všech antibiotik (J01*)

DOPORUČENÉ ROZMEZÍ:

Subjekt: IČP odbornosti všeobecné praktické lékařství (001)- identifikace ordinace PLD

Typ hodnoty	Doporučená hodnota ukazatele
Dolní práh kvality	9,00%
Horní práh kvality	Není stanoven

Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím je možno považovat preskripci za kvalitnější.

DOPORUČENÍ Z HLEDISKA DALŠÍHO VÝVOJE NEBO DOPLNĚNÍ UKAZATELE:

Pro vývoj a údržbu ukazatele je třeba sledovat změny v Seznamu léčiv a PZLÚ hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

Je vhodné diskutovat o prahové hodnotě počtu receptů, na které bylo daným IČP během příslušného roku předepsáno jakékoli antibiotikum (je navrhováno 50 takových receptů).

REŠERŠE:

[1] Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Subkomise pro antibiotickou politiku (SKAP): Konsensus používání antibiotik I. Peniciliny 2017. Dostupné na https://www.cls.cz/dokumenty/atb_konsensus02.pdf, vstup dne 16.8.2019

[2] Karen I, Kolek V, Roháčová H, et al: Antibiotická terapie respiračních, močových a kožních infekcí v ordinaci všeobecného praktického lékaře. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře 2018, https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2017/DP-Antibioticka-terapie-2018.pdf,vstup 16.8.2019

[3] Seznam léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění: http://www.sukl.cz/sukl/seznam-leciv-a-pzlu-hrazenych-ze-zdrav-pojisteni

VÝSLEDKY MĚŘENÍ:

Vyberte rok: 2022 2021 2020 2019 2018 2017

Přehled okresů (2022):

Přehled okresů (2021):

Přehled okresů (2020):

Přehled okresů (2019):

Přehled okresů (2018):

Přehled okresů (2017):

Graf "Přehled okresů" zobrazuje grafickou distribuci v jednotlivých letech a okresech. Změnit rok
Legenda: █ Více než 9% █ 7-9% █ 5-7% █ 3-5% █ méně než 3%

Trendy

Tabulka "Trendy" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem v daném roce v jednotlivých krajích a okresech.
Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Ve všech vyspělých zemích platí, že čím vyšší je hodnota preskripce, tím lépe.
Kliknutím na šipku u názvu kraje se zobrazí/schovají výsledky jednotlivých okresů.

Legenda: █ Více než 9% █ 7-9% █ 5-7% █ 3-5% █ méně než 3%

2017

2018

2019

2020

2021

2022

Hlavní město Praha ▼ ▲

6,03%

5,23%

5,20%

4,19%

5,06%

6,03%

Jihočeský kraj ▼ ▲

8,79%

7,82%

6,48%

5,67%

6,18%

6,79%

Jihomoravský kraj ▼ ▲

8,85%

7,90%

6,43%

5,36%

5,52%

5,70%

Karlovarský kraj ▼ ▲

9,25%

8,72%

7,57%

5,53%

5,97%

7,01%

Kraj Vysočina ▼ ▲

9,39%

7,15%

6,39%

4,86%

6,00%

6,70%

Královéhradecký kraj ▼ ▲

8,02%

6,38%

5,90%

4,53%

4,68%

6,63%

Liberecký kraj ▼ ▲

8,88%

8,10%

7,61%

6,43%

6,90%

7,67%

Moravskoslezský kraj ▼ ▲

9,72%

8,48%

7,24%

5,80%

5,64%

6,18%

Olomoucký kraj ▼ ▲

8,20%

7,42%

6,33%

4,62%

4,50%

5,29%

Pardubický kraj ▼ ▲

8,24%

6,57%

4,91%

3,69%

3,99%

4,37%

Plzeňský kraj ▼ ▲

6,09%

5,00%

4,63%

3,42%

3,29%

3,90%

Středočeský kraj ▼ ▲

8,49%

7,37%

6,43%

5,14%

5,49%

6,05%

Ústecký kraj ▼ ▲

7,25%

6,13%

5,59%

4,48%

5,43%

5,88%

Zlínský kraj ▼ ▲

9,51%

7,78%

6,41%

4,90%

4,75%

5,53%