Kód ukazatele: OUK_PLD_005_19
SHRNUTÍ (ABSTRAKT) 

Nechráněné aminopeniciliny, z nichž je v perorální formě dostupný pouze amoxicilin (přípravky OSPAMOX a DUOMOX) mají být předepisovány u řady infekčních onemocnění jako léky prvé volby. Mělo by se tedy jednat o nejčastěji předepisovaná antibiotika (ATB), avšak z dat SÚKL je zřejmé, že spotřeba aminopenicilinu nechráněného (respektive samotného, tedy bez inhibitoru ß-laktamáz, jakým je např. kyselina klavulanová) je v ČR šestkrát nižší než spotřeba aminopenilinu chráněného (zejména amoxicilin chráněný kyselinou klavulanovou), který se v ČR stal nejčastěji předepisovaným antibiotikem. Tak nízká spotřeba amoxicilinu nechráněného a tak vysoká spotřeba amoxicilinu chráněného nemá oporu v doporučených postupech (viz níže). Na suboptimální preskripci se podílí i všeobecní praktiční lékaři, jak je zřejmé z výsledků dat zdravotních pojišťoven a SÚKL, ze kterých čerpá údaje KZP.

Je však třeba upozornit na určitý artefakt: Někteří lékaři běžně předepisují samotný (nechráněný) amoxicilin, který není hrazen ze zdravotního pojištění, nicméně na základě dat z eReceptů je i jejich preskripce ve statistikách KZP zahrnuta (přípravek DUOMOX). Nehrazeného amoxicilinu se v ČR předepisuje asi 40 %. Pokud tedy dotyčný lékař často předepisuje amoxicilin nehrazený (přípravek DUOMOX), může i v takovém případě tento index své preskripce brát za relevantní zpětnou vazbu kvality své preskripce.

Z celorepublikových dat SÚKL (ve kterých figuruje i nehrazený amoxicilin) je zřejmé, že v ČR činila spotřeba samotného amoxicilinu v roce 2017 celkem 1,17 denních definovaných dávek /1000 obyvatel a den (DDD/TID) a poté stoupala až do roku 2013, kdy činila 1,39 DDD/TID. Od té doby pozorujeme pokles samotného amoxicilinu na hodnoty 0,85 DDD/TID v roce 2019, 0,54 DDD/TID v roce 2020 a na 0,50 DDD/TID v roce 2021 a mírný vzestup na 0,67 DDD/TID v roce 2022. Na těchto spotřebách se podílí nejen praktičtí lékaři, ale všechny lékařské odbornosti.

U všeobecných praktických lékařů pro dospělé se za kvalitní preskripci samotných aminopenicilinů považuje jejich podíl nad 9 % na celkové preskripci ATB. Z výstupu podílu preskripce samotných aminopenicilinů z celkové preskripce ATB v ČR ve sledovaných letech 2017 až 2022 nedosahovala prahu kvality preskripce již v roce 2017, a poté je zřejmý trend ke snižování jejich podílu na celkové preskripci. Podíl preskripce samotných aminopenicilinů na celkové preskripci ATB v ČR činil v roce 2017 – 8,32 %, v roce 2018 – 7,14 %, v roce 2019 – 6,20 %, v roce 2020 – 4,94 % a v roce 2021 – 5,26 %. V roce 2022 se trend již obrátil směrem k prahové hodnotě (5,94 %), nicméně je stále velmi vzdálený tomuto doporučení.

V absolutních číslech hrazených receptů byl zaznamenán pokles z 212 tisíc receptů v roce 2017 na 150 tisíců receptů v roce 2019 a poté pokles na 88 tisíc receptů na samotné aminopeniciliny v roce 2021. V roce 2022 již počet receptů stoupnul na 130 tisíc.

Z regionálního pohledu kromě roku 2017 již v žádném dalším roce nedošlo ani u jednoho kraje k dosažení prahové hodnoty 9 %.

Nejvyšších hodnot bylo dlouhodobě dosaženo Moravskoslezském kraji: rok 2017 – 9,72 %, rok 2018 – 8,48 %, rok 2019 – 7,24 %, rok 2020 – 5,80 %, rok 2021 – 5,64 % a rok 2022 – 6,18 %. Nicméně v roce 2022 již lepší míru preskripce dosáhli lékaři v Libereckém kraji (7,67 %) a také Karlovarském kraji (7,01 %).

Nejnižších hodnot je stabilně dosahováno v Plzeňském kraji a data za rok 2022 to pouze potvrzují: rok 2017 – 6,09 %, rok 2018 – 5,00 %, rok 2019 – 4,63 %, rok 2020 – 3,42 %, rok 2021 – 3,29 % a rok 2022 – 3,90 %). Druhé nejnižší hodnoty byly v roce 2022 zjištěny v Pardubickém kraji (4,37 %) a v Olomouckém kraji (5,29 %).

Závěr:
Preskripce samotného amoxicilinu v ČR je dlouhodobě pod sledovanou prahovou hodnotou. Ještě v roce 2017 by některé kraje dosáhly hodnoty 9 % a dostaly by se do oblasti kvalitní preskripce samotných aminopenicilinů. Naději dává rok 2022, kdy byla oproti roku 2021 spotřeba receptů navýšena a kdy narostl i podíl samotného aminopenicilinu z celkové spotřeby ATB.

Odkazy na doporučené postupy:
Společnost všeobecného lékařství: https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2017/DP-Antibioticka-terapie-2018.pdf
Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP, 2022, respektive SZÚ: www.antibiotickarezistence.cz/taxonomy/doporuceni/


DEFINICE SLOVNÍ A KLINICKÉ DEFINIČNÍ PRVKY:

Ukazatel sleduje podíl preskripce níže nechráněných aminopenicilinů (dále též „amino-PNC“) antibiotik u praktických lékařů pro dospělé.

Podíl nechráněných amino-PNC na celkové preskripci antibiotik je doplňkovým ukazatelem. Série doplňkových ukazatelů byla vytvořena proto, aby předepisující lékaři nepodlehli dojmu, že nadměrná preskripce chráněných amino-PNC je jedinou chybou, kterou se lze dopustit a aby neměnili preskripci nevhodným způsobem.

Nechráněné amino-PNC by měly být upřednostněny před chráněnými amino-PNC u naprosté většiny pacientů s respiračními infekcemi (které jsou hlavní skupinou diagnóz při preskripci antibiotik u praktických lékařů pro dospělé). Čím vyšší je podíl nechráněných amino-PNC, tím více lze považovat takovou preskripci za kvalitnější.

Doklad: recept uplatněný k úhradě zdravotní pojišťovnou, případně eRecept, který nebyl uplatněný k úhradě zdravotní pojišťovnou. Údaje o lécích tak obsahují jak antibiotika předepsaná na recept a uhrazená zdravotními pojišťovnami, tak i antibiotika nehrazená zdravotními pojišťovnami, ale předepsaná na základě eReceptu.


Léčivé přípravky předepsané na recept: s následujícími ATC skupinami (viz Seznam léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění SÚKL) a současně léčivé přípravky nehrazené ze zdravotního pojištění, ale předepsané na základě eReceptů:

  • Kód J01CA* – prvních pět znaků kódu pro ATC skupinu definuje léčivý přípravek z kategorie nechráněných amino-PNC
  • Kód léčivého přípravku s ATC účinné látky, který začíná na J01*, definuje všechna antibiotika

Diagnózy: všechny

VYTVOŘENÍ / REVIZE / AKTUALIZACE UKAZATELE:

Ukazatel byl vytvořen, projednán, hodnocen a doporučen odborným panelem v období 10/2019–5/2020.Odborný panel byl složený ze zástupce:

  • KZP (Kancelář zdravotního pojištění) – reprezentuje odborné stanovisko z hlediska obecné teorie měření kvality zdravotní péče
  • Plátců zdravotního pojištění – reprezentuje stanovisko plátců
  • Klinických expertů – zastupují odbornou společnost Všeobecného lékařství ČLS JEP a reprezentují odborné stanovisko daného klinického oboru. Informace o klinických expertech jsou dostupné v KZP.
ZÁVĚR ODBORNÉHO PANELU ZE DNE 22.5.2020:
Vhodnost k používání / zveřejňováníDoporučeno k užívání1
pro řízení zdravotnictví na celonárodní i regionální úrovniANO
pro smluvní politiku zdravotních pojišťovenNE2
pro interní využití poskytovatelem ke zlepšení kvality péčeANO
ke zveřejnění na poskytovateleNE

1 Doporučení k užívání nutně neznamená, že je možné daný ukazatel užívat bez dalšího omezení či podmínek (např. nutnost používat ukazatel s dalšími údaji či ukazateli)
2 Využití pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven není primárním cílem ukazatele. Možnost využití pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven je dána nepřímo tím, že zástupci plátců jsou členy organizační složky Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu.

Ukazatel je vhodný k použití všemi subjekty, které řídí (plánují, či uskutečňují) zdravotní politiku na celostátní nebo regionální úrovni, případně tvorbu této politiky mohou ovlivnit, zejména pak v oblasti horizontálních programů a strategií za účelem prevence nadužívání antibiotik a edukace poskytovatelů.

POŽADAVKY NA UKAZATEL KVALITY:

Důležitost: Strategickým cílem je zabránit nárůstu antibiotické rezistence bakteriálních kmenů zlepšením racionální preskripce v primární péči. Antibiotická rezistence je považována za jedno z nejvážnějších zdravotních rizik. Pro tento účel je žádoucí poskytnout nejen každému praktickému lékaři pro dospělé přehled o vlastní preskripci ve srovnání s celkem. Důležitost ukazatele je podpořena rešeršemi a spočívá primárně v zajištění podkladů pro edukativní a preventivní působení na odbornou veřejnost.

Vědecká správnost: Zahraniční rešerše jasně prokazují, že čím vyšší je podíl předpisu nechráněných aminopenicilinů na celkové preskripci antibiotik, tím více lze považovat takovou preskripci za kvalitnější.

Proveditelnost: Ukazatel je dobře měřitelný, jsou k dispozici data v potřebné kvalitě (kódy léčivých přípravků jsou uvedeny na receptu). Předpokladem je skutečnost, že v měřeném období nedošlo k zásadnějšímu lokálnímu výkyvu předepisování antibiotik v důsledku mimořádné epidemiologické situace. Tento předpoklad je nutné průběžně v rámci dalšího rozvoje a doplňování ukazatele sledovat.

Užitečnost: Ukazatel je užitečný pro praktické lékaře pro dospělé, kterým poskytne důležitou informaci o jejich chování v rámci celku v účelné farmakoterapii a vede tak k pečlivějšímu dodržování doporučených postupů a k větší racionalizaci terapie. V důsledku této edukace lze očekávat zadržování vzniku rezistence mikrobů na antibiotika, ke které nesprávná nebo nadměrná indikace antibiotik vede.
Ukazatel je rovněž užitečný pro plátce, kterým poskytne informaci o přístupu jejich smluvních partnerů k otázce předepisování nechráněných aminopenicilinů.

DATOVÝ ZDROJ:

K – dávky

TYP UKAZATELE KVALITY DLE DONABEDIANA:

Strukturální (objemový) ukazatel

STANDARDIZACE A ROZDĚLENÍ

U tohoto typu ukazatele se neprovádí.

OBJEKT, KE KTERÉMU SE MĚŘENÍ VZTAHUJE:

ČR, kraj, okres, IČP ordinace všeobecného praktického lékaře

VÝPOČETNÍ VZOREC:

x/y*100 [%;0]
x = počet receptů s kódem definujícím léčivý přípravek z kategorie nechráněných aminopenicilinů s ATC J01CA*

y = počet receptů s kódem definujícím léčivý přípravek z kategorie všech antibiotik (J01*)

DOPORUČENÉ ROZMEZÍ:

Subjekt: IČP odbornosti všeobecné praktické lékařství (001)- identifikace ordinace PLD

Typ hodnotyDoporučená hodnota ukazatele
Dolní práh kvality9,00%
Horní práh kvalityNení stanoven

Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím je možno považovat preskripci za kvalitnější.

DOPORUČENÍ Z HLEDISKA DALŠÍHO VÝVOJE NEBO DOPLNĚNÍ UKAZATELE:

Pro vývoj a údržbu ukazatele je třeba sledovat změny v Seznamu léčiv a PZLÚ hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

Je vhodné diskutovat o prahové hodnotě počtu receptů, na které bylo daným IČP během příslušného roku předepsáno jakékoli antibiotikum (je navrhováno 50 takových receptů).

REŠERŠE:

[1] Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Subkomise pro antibiotickou politiku (SKAP): Konsensus používání antibiotik I. Peniciliny 2017. Dostupné na https://www.cls.cz/dokumenty/atb_konsensus02.pdf, vstup dne 16.8.2019

[2] Karen I, Kolek V, Roháčová H, et al: Antibiotická terapie respiračních, močových a kožních infekcí v ordinaci všeobecného praktického lékaře. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře 2018, https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2017/DP-Antibioticka-terapie-2018.pdf,vstup 16.8.2019

[3] Seznam léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění: http://www.sukl.cz/sukl/seznam-leciv-a-pzlu-hrazenych-ze-zdrav-pojisteni

VÝSLEDKY MĚŘENÍ:
Vyberte rok:

Přehled dle krajů (2022)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.
Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem Počet receptů s předepsaným nechráněným amino-PNC antibiotikem Podíl preskripce
Hlavní město Praha 240 532 14 508 6,03%
Jihočeský kraj 135 543 9 203 6,79%
Jihomoravský kraj 276 339 15 745 5,70%
Karlovarský kraj 46 332 3 250 7,01%
Kraj Vysočina 106 367 7 128 6,70%
Královéhradecký kraj 127 973 8 479 6,63%
Liberecký kraj 85 289 6 545 7,67%
Moravskoslezský kraj 285 002 17 616 6,18%
Olomoucký kraj 140 640 7 433 5,29%
Pardubický kraj 113 050 4 939 4,37%
Plzeňský kraj 98 735 3 847 3,90%
Středočeský kraj 234 225 14 168 6,05%
Ústecký kraj 153 073 9 001 5,88%
Zlínský kraj 144 112 7 976 5,53%
Celá ČR 2 187 212 129 838 5,94%
Přehled dle krajů (2021)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.
Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem Počet receptů s předepsaným nechráněným amino-PNC antibiotikem Podíl preskripce
Hlavní město Praha 169 973 8 594 5,06%
Jihočeský kraj 102 022 6 304 6,18%
Jihomoravský kraj 211 820 11 703 5,52%
Karlovarský kraj 40 050 2 390 5,97%
Kraj Vysočina 77 588 4 657 6,00%
Královéhradecký kraj 101 347 4 739 4,68%
Liberecký kraj 67 225 4 639 6,90%
Moravskoslezský kraj 218 667 12 337 5,64%
Olomoucký kraj 107 554 4 839 4,50%
Pardubický kraj 88 940 3 550 3,99%
Plzeňský kraj 77 004 2 537 3,29%
Středočeský kraj 176 855 9 704 5,49%
Ústecký kraj 118 695 6 449 5,43%
Zlínský kraj 110 495 5 248 4,75%
Celá ČR 1 668 235 87 690 5,26%
Přehled dle krajů (2020)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.
Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem Počet receptů s předepsaným nechráněným amino-PNC antibiotikem Podíl preskripce
Hlavní město Praha 181 177 7 593 4,19%
Jihočeský kraj 109 320 6 203 5,67%
Jihomoravský kraj 223 412 11 972 5,36%
Karlovarský kraj 37 714 2 084 5,53%
Kraj Vysočina 84 447 4 103 4,86%
Královéhradecký kraj 101 530 4 599 4,53%
Liberecký kraj 69 493 4 465 6,43%
Moravskoslezský kraj 212 702 12 332 5,80%
Olomoucký kraj 113 888 5 266 4,62%
Pardubický kraj 90 895 3 350 3,69%
Plzeňský kraj 76 971 2 631 3,42%
Středočeský kraj 181 378 9 316 5,14%
Ústecký kraj 122 470 5 482 4,48%
Zlínský kraj 112 284 5 506 4,90%
Celá ČR 1 717 681 84 902 4,94%
Přehled dle krajů (2019)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.
Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem Počet receptů s předepsaným nechráněným amino-PNC antibiotikem Podíl preskripce
Hlavní město Praha 271 539 14 118 5,20%
Jihočeský kraj 153 795 9 959 6,48%
Jihomoravský kraj 307 849 19 783 6,43%
Karlovarský kraj 54 176 4 100 7,57%
Kraj Vysočina 121 903 7 784 6,39%
Královéhradecký kraj 144 223 8 502 5,90%
Liberecký kraj 98 895 7 526 7,61%
Moravskoslezský kraj 294 014 21 274 7,24%
Olomoucký kraj 155 092 9 825 6,33%
Pardubický kraj 127 678 6 271 4,91%
Plzeňský kraj 108 543 5 021 4,63%
Středočeský kraj 266 495 17 128 6,43%
Ústecký kraj 176 763 9 874 5,59%
Zlínský kraj 145 688 9 334 6,41%
Celá ČR 2 426 653 150 499 6,20%
Přehled dle krajů (2018)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.
Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem Počet receptů s předepsaným nechráněným amino-PNC antibiotikem Podíl preskripce
Hlavní město Praha 294 925 15 429 5,23%
Jihočeský kraj 156 004 12 200 7,82%
Jihomoravský kraj 322 295 25 467 7,90%
Karlovarský kraj 59 208 5 165 8,72%
Kraj Vysočina 127 199 9 095 7,15%
Královéhradecký kraj 152 164 9 704 6,38%
Liberecký kraj 106 999 8 668 8,10%
Moravskoslezský kraj 315 515 26 759 8,48%
Olomoucký kraj 158 964 11 791 7,42%
Pardubický kraj 135 070 8 872 6,57%
Plzeňský kraj 114 656 5 733 5,00%
Středočeský kraj 286 782 21 146 7,37%
Ústecký kraj 186 898 11 460 6,13%
Zlínský kraj 158 505 12 337 7,78%
Celá ČR 2 575 184 183 826 7,14%
Přehled dle krajů (2017)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.
Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem Počet receptů s předepsaným nechráněným amino-PNC antibiotikem Podíl preskripce
Hlavní město Praha 279 045 16 818 6,03%
Jihočeský kraj 161 386 14 188 8,79%
Jihomoravský kraj 321 907 28 487 8,85%
Karlovarský kraj 60 728 5 618 9,25%
Kraj Vysočina 127 441 11 973 9,39%
Královéhradecký kraj 153 953 12 340 8,02%
Liberecký kraj 106 460 9 453 8,88%
Moravskoslezský kraj 310 430 30 161 9,72%
Olomoucký kraj 160 120 13 137 8,20%
Pardubický kraj 129 836 10 692 8,24%
Plzeňský kraj 111 337 6 776 6,09%
Středočeský kraj 275 658 23 392 8,49%
Ústecký kraj 182 844 13 262 7,25%
Zlínský kraj 160 533 15 264 9,51%
Celá ČR 2 541 678 211 561 8,32%
Přehled okresů (2022):
Přehled okresů (2021):
Přehled okresů (2020):
Přehled okresů (2019):
Přehled okresů (2018):
Přehled okresů (2017):
Graf "Přehled okresů" zobrazuje grafickou distribuci v jednotlivých letech a okresech. Změnit rok
Legenda: █ Více než 9% █ 7-9% █ 5-7% █ 3-5% █ méně než 3%
Český Krumlov (rok 2022) - 5,30% České Budějovice (rok 2022) - 6,36% Prachatice (rok 2022) - 6,61% Jindřichův Hradec (rok 2022) - 5,19% Strakonice (rok 2022) - 8,53% Tábor (rok 2022) - 6,89% Písek (rok 2022) - 9,11% Uherské Hradiště (rok 2022) - 6,52% Zlín (rok 2022) - 6,17% Kroměříž (rok 2022) - 4,05% Vsetín (rok 2022) - 4,36% Břeclav (rok 2022) - 7,87% Znojmo (rok 2022) - 5,82% Hodonín (rok 2022) - 6,03% Brno-venkov (rok 2022) - 5,49% Vyškov (rok 2022) - 9,35% Brno-město (rok 2022) - 3,91% Blansko (rok 2022) - 5,70% Třebíč (rok 2022) - 6,99% Jihlava (rok 2022) - 7,50% Pelhřimov (rok 2022) - 9,19% Žďár nad Sázavou (rok 2022) - 5,22% Havlíčkův Brod (rok 2022) - 6,27% Klatovy (rok 2022) - 2,73% Domažlice (rok 2022) - 7,04% Plzeň-jih (rok 2022) - 3,55% Tachov (rok 2022) - 5,89% Plzeň-město (rok 2022) - 3,04% Rokycany (rok 2022) - 4,06% Plzeň-sever (rok 2022) - 3,96% Frýdek-Místek (rok 2022) - 6,71% Nový Jičín (rok 2022) - 5,84% Ostrava-město (rok 2022) - 6,48% Opava (rok 2022) - 6,68% Karviná (rok 2022) - 5,16% Bruntál (rok 2022) - 5,92% Svitavy (rok 2022) - 4,91% Chrudim (rok 2022) - 2,96% Ústí nad Orlicí (rok 2022) - 4,27% Pardubice (rok 2022) - 5,12% Praha (rok 2022) - 6,03% Prostějov (rok 2022) - 4,59% Přerov (rok 2022) - 4,81% Olomouc (rok 2022) - 3,85% Šumperk (rok 2022) - 7,27% Jeseník (rok 2022) - 10,26% Benešov (rok 2022) - 9,74% Příbram (rok 2022) - 6,21% Kutná Hora (rok 2022) - 7,90% Beroun (rok 2022) - 6,98% Praha-západ (rok 2022) - 3,87% Praha-východ (rok 2022) - 3,16% Kolín (rok 2022) - 4,05% Rakovník (rok 2022) - 6,84% Kladno (rok 2022) - 8,47% Nymburk (rok 2022) - 5,70% Mladá Boleslav (rok 2022) - 5,36% Mělník (rok 2022) - 5,81% Rychnov nad Kněžnou (rok 2022) - 7,34% Hradec Králové (rok 2022) - 6,32% Jičín (rok 2022) - 5,92% Náchod (rok 2022) - 8,35% Trutnov (rok 2022) - 5,69% Česká Lípa (rok 2022) - 5,90% Semily (rok 2022) - 5,84% Liberec (rok 2022) - 9,19% Jablonec nad Nisou (rok 2022) - 8,49% Louny (rok 2022) - 4,15% Chomutov (rok 2022) - 5,14% Litoměřice (rok 2022) - 5,74% Most (rok 2022) - 5,53% Teplice (rok 2022) - 7,73% Ústí nad Labem (rok 2022) - 5,18% Děčín (rok 2022) - 7,30% Cheb (rok 2022) - 12,24% Sokolov (rok 2022) - 5,98% Karlovy Vary (rok 2022) - 3,83%
Český Krumlov (rok 2021) - 5,40% České Budějovice (rok 2021) - 4,80% Prachatice (rok 2021) - 6,04% Jindřichův Hradec (rok 2021) - 5,93% Strakonice (rok 2021) - 8,53% Tábor (rok 2021) - 6,64% Písek (rok 2021) - 7,98% Uherské Hradiště (rok 2021) - 5,57% Zlín (rok 2021) - 5,86% Kroměříž (rok 2021) - 2,90% Vsetín (rok 2021) - 3,34% Břeclav (rok 2021) - 8,16% Znojmo (rok 2021) - 6,24% Hodonín (rok 2021) - 6,55% Brno-venkov (rok 2021) - 5,59% Vyškov (rok 2021) - 5,29% Brno-město (rok 2021) - 3,72% Blansko (rok 2021) - 5,94% Třebíč (rok 2021) - 6,04% Jihlava (rok 2021) - 7,52% Pelhřimov (rok 2021) - 9,22% Žďár nad Sázavou (rok 2021) - 4,10% Havlíčkův Brod (rok 2021) - 5,39% Klatovy (rok 2021) - 2,16% Domažlice (rok 2021) - 4,82% Plzeň-jih (rok 2021) - 3,32% Tachov (rok 2021) - 5,06% Plzeň-město (rok 2021) - 2,21% Rokycany (rok 2021) - 5,84% Plzeň-sever (rok 2021) - 3,33% Frýdek-Místek (rok 2021) - 6,46% Nový Jičín (rok 2021) - 5,13% Ostrava-město (rok 2021) - 5,43% Opava (rok 2021) - 6,66% Karviná (rok 2021) - 5,41% Bruntál (rok 2021) - 4,73% Svitavy (rok 2021) - 4,04% Chrudim (rok 2021) - 3,40% Ústí nad Orlicí (rok 2021) - 4,47% Pardubice (rok 2021) - 4,01% Praha (rok 2021) - 5,06% Prostějov (rok 2021) - 4,23% Přerov (rok 2021) - 4,68% Olomouc (rok 2021) - 2,83% Šumperk (rok 2021) - 5,75% Jeseník (rok 2021) - 9,23% Benešov (rok 2021) - 9,03% Příbram (rok 2021) - 5,13% Kutná Hora (rok 2021) - 6,89% Beroun (rok 2021) - 6,28% Praha-západ (rok 2021) - 3,07% Praha-východ (rok 2021) - 3,02% Kolín (rok 2021) - 3,01% Rakovník (rok 2021) - 6,33% Kladno (rok 2021) - 7,75% Nymburk (rok 2021) - 5,31% Mladá Boleslav (rok 2021) - 5,44% Mělník (rok 2021) - 4,99% Rychnov nad Kněžnou (rok 2021) - 5,06% Hradec Králové (rok 2021) - 5,32% Jičín (rok 2021) - 3,80% Náchod (rok 2021) - 5,18% Trutnov (rok 2021) - 3,28% Česká Lípa (rok 2021) - 4,28% Semily (rok 2021) - 5,29% Liberec (rok 2021) - 8,59% Jablonec nad Nisou (rok 2021) - 8,10% Louny (rok 2021) - 3,22% Chomutov (rok 2021) - 4,82% Litoměřice (rok 2021) - 7,19% Most (rok 2021) - 4,53% Teplice (rok 2021) - 7,47% Ústí nad Labem (rok 2021) - 4,19% Děčín (rok 2021) - 6,31% Cheb (rok 2021) - 9,99% Sokolov (rok 2021) - 4,37% Karlovy Vary (rok 2021) - 4,26%
Český Krumlov (rok 2020) - 4,05% České Budějovice (rok 2020) - 4,52% Prachatice (rok 2020) - 6,15% Jindřichův Hradec (rok 2020) - 6,09% Strakonice (rok 2020) - 7,45% Tábor (rok 2020) - 5,33% Písek (rok 2020) - 7,84% Uherské Hradiště (rok 2020) - 4,88% Zlín (rok 2020) - 5,80% Kroměříž (rok 2020) - 3,64% Vsetín (rok 2020) - 4,35% Břeclav (rok 2020) - 8,56% Znojmo (rok 2020) - 6,62% Hodonín (rok 2020) - 7,98% Brno-venkov (rok 2020) - 3,98% Vyškov (rok 2020) - 5,90% Brno-město (rok 2020) - 3,51% Blansko (rok 2020) - 4,50% Třebíč (rok 2020) - 4,54% Jihlava (rok 2020) - 6,54% Pelhřimov (rok 2020) - 7,76% Žďár nad Sázavou (rok 2020) - 2,82% Havlíčkův Brod (rok 2020) - 4,77% Klatovy (rok 2020) - 3,01% Domažlice (rok 2020) - 5,57% Plzeň-jih (rok 2020) - 2,94% Tachov (rok 2020) - 6,17% Plzeň-město (rok 2020) - 1,90% Rokycany (rok 2020) - 6,21% Plzeň-sever (rok 2020) - 3,00% Frýdek-Místek (rok 2020) - 6,70% Nový Jičín (rok 2020) - 6,08% Ostrava-město (rok 2020) - 5,11% Opava (rok 2020) - 7,29% Karviná (rok 2020) - 6,17% Bruntál (rok 2020) - 3,40% Svitavy (rok 2020) - 4,08% Chrudim (rok 2020) - 3,29% Ústí nad Orlicí (rok 2020) - 3,98% Pardubice (rok 2020) - 3,48% Praha (rok 2020) - 4,19% Prostějov (rok 2020) - 5,38% Přerov (rok 2020) - 4,59% Olomouc (rok 2020) - 2,98% Šumperk (rok 2020) - 5,60% Jeseník (rok 2020) - 8,36% Benešov (rok 2020) - 9,23% Příbram (rok 2020) - 4,64% Kutná Hora (rok 2020) - 7,03% Beroun (rok 2020) - 7,58% Praha-západ (rok 2020) - 2,42% Praha-východ (rok 2020) - 2,92% Kolín (rok 2020) - 3,30% Rakovník (rok 2020) - 4,16% Kladno (rok 2020) - 6,60% Nymburk (rok 2020) - 5,13% Mladá Boleslav (rok 2020) - 4,71% Mělník (rok 2020) - 4,26% Rychnov nad Kněžnou (rok 2020) - 5,20% Hradec Králové (rok 2020) - 5,42% Jičín (rok 2020) - 2,71% Náchod (rok 2020) - 4,31% Trutnov (rok 2020) - 3,73% Česká Lípa (rok 2020) - 4,26% Semily (rok 2020) - 4,92% Liberec (rok 2020) - 7,63% Jablonec nad Nisou (rok 2020) - 7,90% Louny (rok 2020) - 2,37% Chomutov (rok 2020) - 4,35% Litoměřice (rok 2020) - 5,23% Most (rok 2020) - 3,34% Teplice (rok 2020) - 6,96% Ústí nad Labem (rok 2020) - 3,37% Děčín (rok 2020) - 5,13% Cheb (rok 2020) - 8,94% Sokolov (rok 2020) - 4,70% Karlovy Vary (rok 2020) - 3,95%
Český Krumlov (rok 2019) - 5,97% České Budějovice (rok 2019) - 4,85% Prachatice (rok 2019) - 6,92%