Naše motto: „Co se dá měřit, dá se i řídit a zlepšovat.“
Podíl preskripce nechráněných amino-PNC z celkové preskripce antibiotik
Kód ukazatele: OUK_PLD_005_19
SHRNUTÍ (ABSTRAKT)
Nechráněné aminopeniciliny, z nichž je v perorální formě dostupný pouze amoxicilin (přípravky OSPAMOX a DUOMOX) mají být předepisovány u řady infekčních onemocnění jako léky prvé volby. Mělo by se tedy jednat o nejčastěji předepisovaná antibiotika (ATB), avšak z dat SÚKL je zřejmé, že spotřeba aminopenicilinu nechráněného (respektive samotného, tedy bez inhibitoru ß-laktamáz, jakým je např. kyselina klavulanová) je v ČR šestkrát nižší než spotřeba aminopenilinu chráněného (zejména amoxicilin chráněný kyselinou klavulanovou), který se v ČR stal nejčastěji předepisovaným antibiotikem. Tak nízká spotřeba amoxicilinu nechráněného a tak vysoká spotřeba amoxicilinu chráněného nemá oporu v doporučených postupech (viz níže). Na suboptimální preskripci se podílí i všeobecní praktiční lékaři, jak je zřejmé z výsledků dat zdravotních pojišťoven a SÚKL, ze kterých čerpá údaje KZP.
Je však třeba upozornit na určitý artefakt: Někteří lékaři běžně předepisují samotný (nechráněný) amoxicilin, který není hrazen ze zdravotního pojištění, nicméně na základě dat z eReceptů je i jejich preskripce ve statistikách KZP zahrnuta (přípravek DUOMOX). Nehrazeného amoxicilinu se v ČR předepisuje asi 40 %. Pokud tedy dotyčný lékař často předepisuje amoxicilin nehrazený (přípravek DUOMOX), může i v takovém případě tento index své preskripce brát za relevantní zpětnou vazbu kvality své preskripce.
Z celorepublikových dat SÚKL (ve kterých figuruje i nehrazený amoxicilin) je zřejmé, že v ČR činila spotřeba samotného amoxicilinu v roce 2017 celkem 1,17 denních definovaných dávek /1000 obyvatel a den (DDD/TID) a poté stoupala až do roku 2013, kdy činila 1,39 DDD/TID. Od té doby pozorujeme pokles samotného amoxicilinu na hodnoty 0,85 DDD/TID v roce 2019, 0,54 DDD/TID v roce 2020 a na 0,50 DDD/TID v roce 2021 a mírný vzestup na 0,67 DDD/TID v roce 2022. V roce 2023 pak dosáhla tato spotřeba na hodnotu 0,87 DDD/TID. Na těchto spotřebách se podílí nejen praktičtí lékaři, ale všechny lékařské odbornosti.
U všeobecných praktických lékařů pro dospělé se za kvalitní preskripci samotných aminopenicilinů považuje jejich podíl nad 9 % na celkové preskripci ATB. Z výstupu podílu preskripce samotných aminopenicilinů z celkové preskripce ATB v ČR ve sledovaných letech 2017 až 2023 nedosahovala prahu kvality preskripce již v roce 2017, a poté je zřejmý trend ke snižování jejich podílu na celkové preskripci. Podíl preskripce samotných aminopenicilinů na celkové preskripci ATB v ČR činil v roce 2017 – 8,32 %, v roce 2018 – 7,14 %, v roce 2019 – 6,20 %, v roce 2020 – 4,94 % a v roce 2021 – 5,26 %. V roce 2022 se trend již obrátil směrem k prahové hodnotě (5,94 %), nicméně v roce 2023 se tento podíl propadl opět na 4,07 %. Cílový práh je tedy stále velmi vzdálený odbornému doporučení.
V absolutních číslech hrazených receptů byl zaznamenán pokles z 212 tisíc receptů v roce 2017 na 150 tisíců receptů v roce 2019 a poté pokles na 88 tisíc receptů na samotné aminopeniciliny v roce 2021. V roce 2022 již počet receptů stoupnul na 130 tisíc, v roce 2023 však opět klesl na 92 tisíc receptů.
Z regionálního pohledu kromě roku 2017 již v žádném dalším roce nedošlo ani u jednoho kraje k dosažení prahové hodnoty 9 %.
Nejvyšších hodnot bylo dlouhodobě dosaženo Moravskoslezském kraji: rok 2017 – 9,72 %, rok 2021 – 5,64 %, rok 2022 – 6,18 % a rok 2023 – 4,11 %. Nicméně v roce 2022 a 2023 již lepší míru preskripce dosáhli lékaři v Libereckém kraji (4,99 %) a v roce 2023 také v Královéhradeckém kraji (4,89 %). Okres Jeseník je jediným okresem, ve kterém se v roce 2023 podařilo překročit sledovanou prahovou hodnotu (10,97 %).
Nejnižších hodnot je stabilně dosahováno v Plzeňském kraji a data za rok 2023 to pouze potvrzují: rok 2021 – 3,29 %, rok 2022 – 3,90 %, rok 2023 – 2,67 %). V okrese Plzeň-jih dokonce jen 1,67 %. Další nejnižší hodnoty byly v roce 2023 zjištěny v Karlovarském kraji (3,04 %) a v Pardubickém kraji (3,58 %).
Závěr: Preskripce samotného amoxicilinu v ČR je dlouhodobě pod sledovanou prahovou hodnotou. Ještě v roce 2017 by některé kraje dosáhly hodnoty 9 % a dostaly by se do oblasti kvalitní preskripce samotných aminopenicilinů. Naději dal rok 2022, kdy byla oproti roku 2021 spotřeba receptů navýšena a kdy narostl i podíl samotného aminopenicilinu z celkové spotřeby ATB, ovšem rok 2023 přinesl opět tvrdou realitu.
Ukazatel sleduje podíl preskripce níže nechráněných aminopenicilinů (dále též „amino-PNC“) antibiotik u praktických lékařů pro dospělé.
Podíl nechráněných amino-PNC na celkové preskripci antibiotik je doplňkovým ukazatelem. Série doplňkových ukazatelů byla vytvořena proto, aby předepisující lékaři nepodlehli dojmu, že nadměrná preskripce chráněných amino-PNC je jedinou chybou, kterou se lze dopustit a aby neměnili preskripci nevhodným způsobem.
Nechráněné amino-PNC by měly být upřednostněny před chráněnými amino-PNC u naprosté většiny pacientů s respiračními infekcemi (které jsou hlavní skupinou diagnóz při preskripci antibiotik u praktických lékařů pro dospělé). Čím vyšší je podíl nechráněných amino-PNC, tím více lze považovat takovou preskripci za kvalitnější.
Doklad: recept uplatněný k úhradě zdravotní pojišťovnou, případně eRecept, který nebyl uplatněný k úhradě zdravotní pojišťovnou. Údaje o lécích tak obsahují jak antibiotika předepsaná na recept a uhrazená zdravotními pojišťovnami, tak i antibiotika nehrazená zdravotními pojišťovnami, ale předepsaná na základě eReceptu.
Léčivé přípravky předepsané na recept: s následujícími ATC skupinami (viz Seznam léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění SÚKL) a současně léčivé přípravky nehrazené ze zdravotního pojištění, ale předepsané na základě eReceptů:
Kód J01CA* – prvních pět znaků kódu pro ATC skupinu definuje léčivý přípravek z kategorie nechráněných amino-PNC
Kód léčivého přípravku s ATC účinné látky, který začíná na J01*, definuje všechna antibiotika
Diagnózy: všechny
VYTVOŘENÍ / REVIZE / AKTUALIZACE UKAZATELE:
Ukazatel byl vytvořen, projednán, hodnocen a doporučen odborným panelem v období 10/2019–5/2020.Odborný panel byl složený ze zástupce:
KZP (Kancelář zdravotního pojištění) – reprezentuje odborné stanovisko z hlediska obecné teorie měření kvality zdravotní péče
Plátců zdravotního pojištění – reprezentuje stanovisko plátců
Klinických expertů – zastupují odbornou společnost Všeobecného lékařství ČLS JEP a reprezentují odborné stanovisko daného klinického oboru. Informace o klinických expertech jsou dostupné v KZP.
ZÁVĚR ODBORNÉHO PANELU ZE DNE 22.5.2020:
Vhodnost k používání / zveřejňování
Doporučeno k užívání1
pro řízení zdravotnictví na celonárodní i regionální úrovni
ANO
pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven
NE2
pro interní využití poskytovatelem ke zlepšení kvality péče
ANO
ke zveřejnění na poskytovatele
NE
1 Doporučení k užívání nutně neznamená, že je možné daný ukazatel užívat bez dalšího omezení či podmínek (např. nutnost používat ukazatel s dalšími údaji či ukazateli) 2 Využití pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven není primárním cílem ukazatele. Možnost využití pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven je dána nepřímo tím, že zástupci plátců jsou členy organizační složky Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu.
Ukazatel je vhodný k použití všemi subjekty, které řídí (plánují, či uskutečňují) zdravotní politiku na celostátní nebo regionální úrovni, případně tvorbu této politiky mohou ovlivnit, zejména pak v oblasti horizontálních programů a strategií za účelem prevence nadužívání antibiotik a edukace poskytovatelů.
POŽADAVKY NA UKAZATEL KVALITY:
Důležitost: Strategickým cílem je zabránit nárůstu antibiotické rezistence bakteriálních kmenů zlepšením racionální preskripce v primární péči. Antibiotická rezistence je považována za jedno z nejvážnějších zdravotních rizik. Pro tento účel je žádoucí poskytnout nejen každému praktickému lékaři pro dospělé přehled o vlastní preskripci ve srovnání s celkem. Důležitost ukazatele je podpořena rešeršemi a spočívá primárně v zajištění podkladů pro edukativní a preventivní působení na odbornou veřejnost.
Vědecká správnost: Zahraniční rešerše jasně prokazují, že čím vyšší je podíl předpisu nechráněných aminopenicilinů na celkové preskripci antibiotik, tím více lze považovat takovou preskripci za kvalitnější.
Proveditelnost: Ukazatel je dobře měřitelný, jsou k dispozici data v potřebné kvalitě (kódy léčivých přípravků jsou uvedeny na receptu). Předpokladem je skutečnost, že v měřeném období nedošlo k zásadnějšímu lokálnímu výkyvu předepisování antibiotik v důsledku mimořádné epidemiologické situace. Tento předpoklad je nutné průběžně v rámci dalšího rozvoje a doplňování ukazatele sledovat.
Užitečnost: Ukazatel je užitečný pro praktické lékaře pro dospělé, kterým poskytne důležitou informaci o jejich chování v rámci celku v účelné farmakoterapii a vede tak k pečlivějšímu dodržování doporučených postupů a k větší racionalizaci terapie. V důsledku této edukace lze očekávat zadržování vzniku rezistence mikrobů na antibiotika, ke které nesprávná nebo nadměrná indikace antibiotik vede. Ukazatel je rovněž užitečný pro plátce, kterým poskytne informaci o přístupu jejich smluvních partnerů k otázce předepisování nechráněných aminopenicilinů.
Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím je možno považovat preskripci za kvalitnější.
DOPORUČENÍ Z HLEDISKA DALŠÍHO VÝVOJE NEBO DOPLNĚNÍ UKAZATELE:
Pro vývoj a údržbu ukazatele je třeba sledovat změny v Seznamu léčiv a PZLÚ hrazených z veřejného zdravotního pojištění.
Je vhodné diskutovat o prahové hodnotě počtu receptů, na které bylo daným IČP během příslušného roku předepsáno jakékoli antibiotikum (je navrhováno 50 takových receptů).
REŠERŠE:
[1] Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Subkomise pro antibiotickou politiku (SKAP): Konsensus používání antibiotik I. Peniciliny 2017. Dostupné na https://www.cls.cz/dokumenty/atb_konsensus02.pdf, vstup dne 16.8.2019
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.
Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj
Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem
Počet receptů s předepsaným nechráněným amino-PNC antibiotikem
Podíl preskripce
Hlavní město Praha
255 322
10 710
4,19%
Jihočeský kraj
138 767
5 630
4,06%
Jihomoravský kraj
297 677
12 754
4,28%
Karlovarský kraj
49 108
1 493
3,04%
Kraj Vysočina
113 117
5 189
4,59%
Královéhradecký kraj
131 691
6 438
4,89%
Liberecký kraj
86 001
4 294
4,99%
Moravskoslezský kraj
257 932
10 598
4,11%
Olomoucký kraj
155 850
6 673
4,28%
Pardubický kraj
120 342
4 308
3,58%
Plzeňský kraj
111 158
2 964
2,67%
Středočeský kraj
253 676
9 544
3,76%
Ústecký kraj
155 037
6 014
3,88%
Zlínský kraj
141 943
5 676
4,00%
Celá ČR
2 267 621
92 285
4,07%
Přehled dle krajů (2022)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.
Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj
Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem
Počet receptů s předepsaným nechráněným amino-PNC antibiotikem
Podíl preskripce
Hlavní město Praha
240 532
14 508
6,03%
Jihočeský kraj
135 543
9 203
6,79%
Jihomoravský kraj
276 339
15 745
5,70%
Karlovarský kraj
46 332
3 250
7,01%
Kraj Vysočina
106 367
7 128
6,70%
Královéhradecký kraj
127 973
8 479
6,63%
Liberecký kraj
85 289
6 545
7,67%
Moravskoslezský kraj
285 002
17 616
6,18%
Olomoucký kraj
140 640
7 433
5,29%
Pardubický kraj
113 050
4 939
4,37%
Plzeňský kraj
98 735
3 847
3,90%
Středočeský kraj
234 225
14 168
6,05%
Ústecký kraj
153 073
9 001
5,88%
Zlínský kraj
144 112
7 976
5,53%
Celá ČR
2 187 212
129 838
5,94%
Přehled dle krajů (2021)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.
Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj
Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem
Počet receptů s předepsaným nechráněným amino-PNC antibiotikem
Podíl preskripce
Hlavní město Praha
169 973
8 594
5,06%
Jihočeský kraj
102 022
6 304
6,18%
Jihomoravský kraj
211 820
11 703
5,52%
Karlovarský kraj
40 050
2 390
5,97%
Kraj Vysočina
77 588
4 657
6,00%
Královéhradecký kraj
101 347
4 739
4,68%
Liberecký kraj
67 225
4 639
6,90%
Moravskoslezský kraj
218 667
12 337
5,64%
Olomoucký kraj
107 554
4 839
4,50%
Pardubický kraj
88 940
3 550
3,99%
Plzeňský kraj
77 004
2 537
3,29%
Středočeský kraj
176 855
9 704
5,49%
Ústecký kraj
118 695
6 449
5,43%
Zlínský kraj
110 495
5 248
4,75%
Celá ČR
1 668 235
87 690
5,26%
Přehled dle krajů (2020)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.
Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj
Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem
Počet receptů s předepsaným nechráněným amino-PNC antibiotikem
Podíl preskripce
Hlavní město Praha
181 177
7 593
4,19%
Jihočeský kraj
109 320
6 203
5,67%
Jihomoravský kraj
223 412
11 972
5,36%
Karlovarský kraj
37 714
2 084
5,53%
Kraj Vysočina
84 447
4 103
4,86%
Královéhradecký kraj
101 530
4 599
4,53%
Liberecký kraj
69 493
4 465
6,43%
Moravskoslezský kraj
212 702
12 332
5,80%
Olomoucký kraj
113 888
5 266
4,62%
Pardubický kraj
90 895
3 350
3,69%
Plzeňský kraj
76 971
2 631
3,42%
Středočeský kraj
181 378
9 316
5,14%
Ústecký kraj
122 470
5 482
4,48%
Zlínský kraj
112 284
5 506
4,90%
Celá ČR
1 717 681
84 902
4,94%
Přehled dle krajů (2019)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.
Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj
Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem
Počet receptů s předepsaným nechráněným amino-PNC antibiotikem
Podíl preskripce
Hlavní město Praha
271 539
14 118
5,20%
Jihočeský kraj
153 795
9 959
6,48%
Jihomoravský kraj
307 849
19 783
6,43%
Karlovarský kraj
54 176
4 100
7,57%
Kraj Vysočina
121 903
7 784
6,39%
Královéhradecký kraj
144 223
8 502
5,90%
Liberecký kraj
98 895
7 526
7,61%
Moravskoslezský kraj
294 014
21 274
7,24%
Olomoucký kraj
155 092
9 825
6,33%
Pardubický kraj
127 678
6 271
4,91%
Plzeňský kraj
108 543
5 021
4,63%
Středočeský kraj
266 495
17 128
6,43%
Ústecký kraj
176 763
9 874
5,59%
Zlínský kraj
145 688
9 334
6,41%
Celá ČR
2 426 653
150 499
6,20%
Přehled dle krajů (2018)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.
Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj
Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem
Počet receptů s předepsaným nechráněným amino-PNC antibiotikem
Podíl preskripce
Hlavní město Praha
294 925
15 429
5,23%
Jihočeský kraj
156 004
12 200
7,82%
Jihomoravský kraj
322 295
25 467
7,90%
Karlovarský kraj
59 208
5 165
8,72%
Kraj Vysočina
127 199
9 095
7,15%
Královéhradecký kraj
152 164
9 704
6,38%
Liberecký kraj
106 999
8 668
8,10%
Moravskoslezský kraj
315 515
26 759
8,48%
Olomoucký kraj
158 964
11 791
7,42%
Pardubický kraj
135 070
8 872
6,57%
Plzeňský kraj
114 656
5 733
5,00%
Středočeský kraj
286 782
21 146
7,37%
Ústecký kraj
186 898
11 460
6,13%
Zlínský kraj
158 505
12 337
7,78%
Celá ČR
2 575 184
183 826
7,14%
Přehled dle krajů (2017)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.
Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj
Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem
Počet receptů s předepsaným nechráněným amino-PNC antibiotikem
Podíl preskripce
Hlavní město Praha
279 045
16 818
6,03%
Jihočeský kraj
161 386
14 188
8,79%
Jihomoravský kraj
321 907
28 487
8,85%
Karlovarský kraj
60 728
5 618
9,25%
Kraj Vysočina
127 441
11 973
9,39%
Královéhradecký kraj
153 953
12 340
8,02%
Liberecký kraj
106 460
9 453
8,88%
Moravskoslezský kraj
310 430
30 161
9,72%
Olomoucký kraj
160 120
13 137
8,20%
Pardubický kraj
129 836
10 692
8,24%
Plzeňský kraj
111 337
6 776
6,09%
Středočeský kraj
275 658
23 392
8,49%
Ústecký kraj
182 844
13 262
7,25%
Zlínský kraj
160 533
15 264
9,51%
Celá ČR
2 541 678
211 561
8,32%
Přehled okresů (2023):
Přehled okresů (2022):
Přehled okresů (2021):
Přehled okresů (2020):
Přehled okresů (2019):
Přehled okresů (2018):
Přehled okresů (2017):
Graf "Přehled okresů" zobrazuje grafickou distribuci v jednotlivých letech a okresech. Změnit rok
Trendy
Tabulka "Trendy" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem v daném roce v jednotlivých krajích a okresech.
Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Ve všech vyspělých zemích platí, že čím vyšší je hodnota preskripce, tím lépe.
Kliknutím na šipku u názvu kraje se zobrazí/schovají výsledky jednotlivých okresů.