Kód ukazatele: OUK_PLD_005_19
SHRNUTÍ (ABSTRAKT)
Nechráněné aminopeniciliny, z nichž je v perorální formě dostupný pouze amoxicilin (přípravky OSPAMOX a DUOMOX) mají být předepisovány u řady infekčních onemocnění jako léky prvé volby. Mělo by se tedy jednat o nejčastěji předepisovaná antibiotika (ATB), avšak z dat SÚKL je zřejmé, že spotřeba aminopenicilinu nechráněného (respektive samotného, tedy bez inhibitoru ß-laktamáz, jakým je např. kyselina klavulanová) je v ČR šestkrát nižší než spotřeba aminopenilinu chráněného (zejména amoxicilin chráněný kyselinou klavulanovou), který se v ČR stal nejčastěji předepisovaným antibiotikem. Tak nízká spotřeba amoxicilinu nechráněného a tak vysoká spotřeba amoxicilinu chráněného nemá oporu v doporučených postupech (viz níže). Na suboptimální preskripci se podílí i všeobecní praktiční lékaři, jak je zřejmé z výsledků dat zdravotních pojišťoven a SÚKL, ze kterých čerpá údaje KZP.
Je však třeba upozornit na určitý artefakt: Někteří lékaři běžně předepisují samotný (nechráněný) amoxicilin, který není hrazen ze zdravotního pojištění, nicméně na základě dat z eReceptů je i jejich preskripce ve statistikách KZP zahrnuta (přípravek DUOMOX). Nehrazeného amoxicilinu se v ČR předepisuje asi 40 %. Pokud tedy dotyčný lékař často předepisuje amoxicilin nehrazený (přípravek DUOMOX), může i v takovém případě tento index své preskripce brát za relevantní zpětnou vazbu kvality své preskripce.
Z celorepublikových dat SÚKL (ve kterých figuruje i nehrazený amoxicilin) je zřejmé, že v ČR činila spotřeba samotného amoxicilinu v roce 2017 celkem 1,17 denních definovaných dávek /1000 obyvatel a den (DDD/TID) a poté stoupala až do roku 2013, kdy činila 1,39 DDD/TID. Od té doby pozorujeme pokles samotného amoxicilinu na hodnoty 0,85 DDD/TID v roce 2019, 0,54 DDD/TID v roce 2020 a na 0,50 DDD/TID v roce 2021 a mírný vzestup na 0,67 DDD/TID v roce 2022. V roce 2023 pak dosáhla tato spotřeba na hodnotu 0,87 DDD/TID. Na těchto spotřebách se podílí nejen praktičtí lékaři, ale všechny lékařské odbornosti.
U všeobecných praktických lékařů pro dospělé se za kvalitní preskripci samotných aminopenicilinů považuje jejich podíl nad 9 % na celkové preskripci ATB. Z výstupu podílu preskripce samotných aminopenicilinů z celkové preskripce ATB v ČR ve sledovaných letech 2017 až 2023 nedosahovala prahu kvality preskripce již v roce 2017, a poté je zřejmý trend ke snižování jejich podílu na celkové preskripci. Podíl preskripce samotných aminopenicilinů na celkové preskripci ATB v ČR činil v roce 2017 – 8,32 %, v roce 2018 – 7,14 %, v roce 2019 – 6,20 %, v roce 2020 – 4,94 % a v roce 2021 – 5,26 %. V roce 2022 se trend již obrátil směrem k prahové hodnotě (5,94 %), nicméně v roce 2023 se tento podíl propadl opět na 4,07 %. Cílový práh je tedy stále velmi vzdálený odbornému doporučení.
V absolutních číslech hrazených receptů byl zaznamenán pokles z 212 tisíc receptů v roce 2017 na 150 tisíců receptů v roce 2019 a poté pokles na 88 tisíc receptů na samotné aminopeniciliny v roce 2021. V roce 2022 již počet receptů stoupnul na 130 tisíc, v roce 2023 však opět klesl na 92 tisíc receptů.
Z regionálního pohledu kromě roku 2017 již v žádném dalším roce nedošlo ani u jednoho kraje k dosažení prahové hodnoty 9 %.
Nejvyšších hodnot bylo dlouhodobě dosaženo Moravskoslezském kraji: rok 2017 – 9,72 %, rok 2021 – 5,64 %, rok 2022 – 6,18 % a rok 2023 – 4,11 %. Nicméně v roce 2022 a 2023 již lepší míru preskripce dosáhli lékaři v Libereckém kraji (4,99 %) a v roce 2023 také v Královéhradeckém kraji (4,89 %). Okres Jeseník je jediným okresem, ve kterém se v roce 2023 podařilo překročit sledovanou prahovou hodnotu (10,97 %).
Nejnižších hodnot je stabilně dosahováno v Plzeňském kraji a data za rok 2023 to pouze potvrzují: rok 2021 – 3,29 %, rok 2022 – 3,90 %, rok 2023 – 2,67 %). V okrese Plzeň-jih dokonce jen 1,67 %. Další nejnižší hodnoty byly v roce 2023 zjištěny v Karlovarském kraji (3,04 %) a v Pardubickém kraji (3,58 %).
Závěr:
Preskripce samotného amoxicilinu v ČR je dlouhodobě pod sledovanou prahovou hodnotou. Ještě v roce 2017 by některé kraje dosáhly hodnoty 9 % a dostaly by se do oblasti kvalitní preskripce samotných aminopenicilinů. Naději dal rok 2022, kdy byla oproti roku 2021 spotřeba receptů navýšena a kdy narostl i podíl samotného aminopenicilinu z celkové spotřeby ATB, ovšem rok 2023 přinesl opět tvrdou realitu.
Odkazy na doporučené postupy:
Společnost všeobecného lékařství: https://www.svl.cz/svl-docs/doporucene-postupy/67/antibioticka-terapie-respiracnich-mocovych-a-koznich-infekci-v-ordinaci-vseobecneho-praktickeho-lekare-2018.pdf
Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP, 2022, respektive SZÚ: www.antibiotickarezistence.cz/taxonomy/doporuceni/
DEFINICE SLOVNÍ A KLINICKÉ DEFINIČNÍ PRVKY:
Ukazatel sleduje podíl preskripce níže nechráněných aminopenicilinů (dále též „amino-PNC“) antibiotik u praktických lékařů pro dospělé.
Podíl nechráněných amino-PNC na celkové preskripci antibiotik je doplňkovým ukazatelem. Série doplňkových ukazatelů byla vytvořena proto, aby předepisující lékaři nepodlehli dojmu, že nadměrná preskripce chráněných amino-PNC je jedinou chybou, kterou se lze dopustit a aby neměnili preskripci nevhodným způsobem.
Nechráněné amino-PNC by měly být upřednostněny před chráněnými amino-PNC u naprosté většiny pacientů s respiračními infekcemi (které jsou hlavní skupinou diagnóz při preskripci antibiotik u praktických lékařů pro dospělé). Čím vyšší je podíl nechráněných amino-PNC, tím více lze považovat takovou preskripci za kvalitnější.
Doklad: recept uplatněný k úhradě zdravotní pojišťovnou, případně eRecept, který nebyl uplatněný k úhradě zdravotní pojišťovnou. Údaje o lécích tak obsahují jak antibiotika předepsaná na recept a uhrazená zdravotními pojišťovnami, tak i antibiotika nehrazená zdravotními pojišťovnami, ale předepsaná na základě eReceptu.
Léčivé přípravky předepsané na recept: s následujícími ATC skupinami (viz Seznam léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění SÚKL) a současně léčivé přípravky nehrazené ze zdravotního pojištění, ale předepsané na základě eReceptů:
- Kód J01CA* – prvních pět znaků kódu pro ATC skupinu definuje léčivý přípravek z kategorie nechráněných amino-PNC
- Kód léčivého přípravku s ATC účinné látky, který začíná na J01*, definuje všechna antibiotika
Diagnózy: všechny
VYTVOŘENÍ / REVIZE / AKTUALIZACE UKAZATELE:
Ukazatel byl vytvořen, projednán, hodnocen a doporučen odborným panelem v období 10/2019–5/2020.Odborný panel byl složený ze zástupce:
- KZP (Kancelář zdravotního pojištění) – reprezentuje odborné stanovisko z hlediska obecné teorie měření kvality zdravotní péče
- Plátců zdravotního pojištění – reprezentuje stanovisko plátců
- Klinických expertů – zastupují odbornou společnost Všeobecného lékařství ČLS JEP a reprezentují odborné stanovisko daného klinického oboru. Informace o klinických expertech jsou dostupné v KZP.
ZÁVĚR ODBORNÉHO PANELU ZE DNE 22.5.2020:
Vhodnost k používání / zveřejňování | Doporučeno k užívání1 |
---|---|
pro řízení zdravotnictví na celonárodní i regionální úrovni | ANO |
pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven | NE2 |
pro interní využití poskytovatelem ke zlepšení kvality péče | ANO |
ke zveřejnění na poskytovatele | NE |
1 Doporučení k užívání nutně neznamená, že je možné daný ukazatel užívat bez dalšího omezení či podmínek (např. nutnost používat ukazatel s dalšími údaji či ukazateli)
2 Využití pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven není primárním cílem ukazatele. Možnost využití pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven je dána nepřímo tím, že zástupci plátců jsou členy organizační složky Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu.
Ukazatel je vhodný k použití všemi subjekty, které řídí (plánují, či uskutečňují) zdravotní politiku na celostátní nebo regionální úrovni, případně tvorbu této politiky mohou ovlivnit, zejména pak v oblasti horizontálních programů a strategií za účelem prevence nadužívání antibiotik a edukace poskytovatelů.
POŽADAVKY NA UKAZATEL KVALITY:
Důležitost: Strategickým cílem je zabránit nárůstu antibiotické rezistence bakteriálních kmenů zlepšením racionální preskripce v primární péči. Antibiotická rezistence je považována za jedno z nejvážnějších zdravotních rizik. Pro tento účel je žádoucí poskytnout nejen každému praktickému lékaři pro dospělé přehled o vlastní preskripci ve srovnání s celkem. Důležitost ukazatele je podpořena rešeršemi a spočívá primárně v zajištění podkladů pro edukativní a preventivní působení na odbornou veřejnost.
Vědecká správnost: Zahraniční rešerše jasně prokazují, že čím vyšší je podíl předpisu nechráněných aminopenicilinů na celkové preskripci antibiotik, tím více lze považovat takovou preskripci za kvalitnější.
Proveditelnost: Ukazatel je dobře měřitelný, jsou k dispozici data v potřebné kvalitě (kódy léčivých přípravků jsou uvedeny na receptu). Předpokladem je skutečnost, že v měřeném období nedošlo k zásadnějšímu lokálnímu výkyvu předepisování antibiotik v důsledku mimořádné epidemiologické situace. Tento předpoklad je nutné průběžně v rámci dalšího rozvoje a doplňování ukazatele sledovat.
Užitečnost: Ukazatel je užitečný pro praktické lékaře pro dospělé, kterým poskytne důležitou informaci o jejich chování v rámci celku v účelné farmakoterapii a vede tak k pečlivějšímu dodržování doporučených postupů a k větší racionalizaci terapie. V důsledku této edukace lze očekávat zadržování vzniku rezistence mikrobů na antibiotika, ke které nesprávná nebo nadměrná indikace antibiotik vede.
Ukazatel je rovněž užitečný pro plátce, kterým poskytne informaci o přístupu jejich smluvních partnerů k otázce předepisování nechráněných aminopenicilinů.
DATOVÝ ZDROJ:
K – dávky
TYP UKAZATELE KVALITY DLE DONABEDIANA:
Strukturální (objemový) ukazatel
STANDARDIZACE A ROZDĚLENÍ
U tohoto typu ukazatele se neprovádí.
OBJEKT, KE KTERÉMU SE MĚŘENÍ VZTAHUJE:
ČR, kraj, okres, IČP ordinace všeobecného praktického lékaře
VÝPOČETNÍ VZOREC:
x/y*100 [%;0]
x = počet receptů s kódem definujícím léčivý přípravek z kategorie nechráněných aminopenicilinů s ATC J01CA*
y = počet receptů s kódem definujícím léčivý přípravek z kategorie všech antibiotik (J01*)
DOPORUČENÉ ROZMEZÍ:
Subjekt: IČP odbornosti všeobecné praktické lékařství (001)- identifikace ordinace PLD
Typ hodnoty | Doporučená hodnota ukazatele |
---|---|
Dolní práh kvality | 9,00% |
Horní práh kvality | Není stanoven |
Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím je možno považovat preskripci za kvalitnější.
DOPORUČENÍ Z HLEDISKA DALŠÍHO VÝVOJE NEBO DOPLNĚNÍ UKAZATELE:
Pro vývoj a údržbu ukazatele je třeba sledovat změny v Seznamu léčiv a PZLÚ hrazených z veřejného zdravotního pojištění.
Je vhodné diskutovat o prahové hodnotě počtu receptů, na které bylo daným IČP během příslušného roku předepsáno jakékoli antibiotikum (je navrhováno 50 takových receptů).
REŠERŠE:
[1] Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Subkomise pro antibiotickou politiku (SKAP): Konsensus používání antibiotik I. Peniciliny 2017. Dostupné na https://www.cls.cz/dokumenty/atb_konsensus02.pdf, vstup dne 16.8.2019
[2] Karen I, Kolek V, Roháčová H, et al: Antibiotická terapie respiračních, močových a kožních infekcí v ordinaci všeobecného praktického lékaře. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře 2018, https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2017/DP-Antibioticka-terapie-2018.pdf,vstup 16.8.2019
[3] Seznam léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění: http://www.sukl.cz/sukl/seznam-leciv-a-pzlu-hrazenych-ze-zdrav-pojisteni
VÝSLEDKY MĚŘENÍ:
Vyberte rok:Přehled dle krajů (2023)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj | Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem | Počet receptů s předepsaným nechráněným amino-PNC antibiotikem | Podíl preskripce |
Hlavní město Praha | 255 322 | 10 710 | 4,19% |
Jihočeský kraj | 138 767 | 5 630 | 4,06% |
Jihomoravský kraj | 297 677 | 12 754 | 4,28% |
Karlovarský kraj | 49 108 | 1 493 | 3,04% |
Kraj Vysočina | 113 117 | 5 189 | 4,59% |
Královéhradecký kraj | 131 691 | 6 438 | 4,89% |
Liberecký kraj | 86 001 | 4 294 | 4,99% |
Moravskoslezský kraj | 257 932 | 10 598 | 4,11% |
Olomoucký kraj | 155 850 | 6 673 | 4,28% |
Pardubický kraj | 120 342 | 4 308 | 3,58% |
Plzeňský kraj | 111 158 | 2 964 | 2,67% |
Středočeský kraj | 253 676 | 9 544 | 3,76% |
Ústecký kraj | 155 037 | 6 014 | 3,88% |
Zlínský kraj | 141 943 | 5 676 | 4,00% |
Celá ČR | 2 267 621 | 92 285 | 4,07% |
Přehled dle krajů (2022)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj | Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem | Počet receptů s předepsaným nechráněným amino-PNC antibiotikem | Podíl preskripce |
Hlavní město Praha | 240 532 | 14 508 | 6,03% |
Jihočeský kraj | 135 543 | 9 203 | 6,79% |
Jihomoravský kraj | 276 339 | 15 745 | 5,70% |
Karlovarský kraj | 46 332 | 3 250 | 7,01% |
Kraj Vysočina | 106 367 | 7 128 | 6,70% |
Královéhradecký kraj | 127 973 | 8 479 | 6,63% |
Liberecký kraj | 85 289 | 6 545 | 7,67% |
Moravskoslezský kraj | 285 002 | 17 616 | 6,18% |
Olomoucký kraj | 140 640 | 7 433 | 5,29% |
Pardubický kraj | 113 050 | 4 939 | 4,37% |
Plzeňský kraj | 98 735 | 3 847 | 3,90% |
Středočeský kraj | 234 225 | 14 168 | 6,05% |
Ústecký kraj | 153 073 | 9 001 | 5,88% |
Zlínský kraj | 144 112 | 7 976 | 5,53% |
Celá ČR | 2 187 212 | 129 838 | 5,94% |
Přehled dle krajů (2021)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj | Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem | Počet receptů s předepsaným nechráněným amino-PNC antibiotikem | Podíl preskripce |
Hlavní město Praha | 169 973 | 8 594 | 5,06% |
Jihočeský kraj | 102 022 | 6 304 | 6,18% |
Jihomoravský kraj | 211 820 | 11 703 | 5,52% |
Karlovarský kraj | 40 050 | 2 390 | 5,97% |
Kraj Vysočina | 77 588 | 4 657 | 6,00% |
Královéhradecký kraj | 101 347 | 4 739 | 4,68% |
Liberecký kraj | 67 225 | 4 639 | 6,90% |
Moravskoslezský kraj | 218 667 | 12 337 | 5,64% |
Olomoucký kraj | 107 554 | 4 839 | 4,50% |
Pardubický kraj | 88 940 | 3 550 | 3,99% |
Plzeňský kraj | 77 004 | 2 537 | 3,29% |
Středočeský kraj | 176 855 | 9 704 | 5,49% |
Ústecký kraj | 118 695 | 6 449 | 5,43% |
Zlínský kraj | 110 495 | 5 248 | 4,75% |
Celá ČR | 1 668 235 | 87 690 | 5,26% |
Přehled dle krajů (2020)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj | Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem | Počet receptů s předepsaným nechráněným amino-PNC antibiotikem | Podíl preskripce |
Hlavní město Praha | 181 177 | 7 593 | 4,19% |
Jihočeský kraj | 109 320 | 6 203 | 5,67% |
Jihomoravský kraj | 223 412 | 11 972 | 5,36% |
Karlovarský kraj | 37 714 | 2 084 | 5,53% |
Kraj Vysočina | 84 447 | 4 103 | 4,86% |
Královéhradecký kraj | 101 530 | 4 599 | 4,53% |
Liberecký kraj | 69 493 | 4 465 | 6,43% |
Moravskoslezský kraj | 212 702 | 12 332 | 5,80% |
Olomoucký kraj | 113 888 | 5 266 | 4,62% |
Pardubický kraj | 90 895 | 3 350 | 3,69% |
Plzeňský kraj | 76 971 | 2 631 | 3,42% |
Středočeský kraj | 181 378 | 9 316 | 5,14% |
Ústecký kraj | 122 470 | 5 482 | 4,48% |
Zlínský kraj | 112 284 | 5 506 | 4,90% |
Celá ČR | 1 717 681 | 84 902 | 4,94% |
Přehled dle krajů (2019)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj | Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem | Počet receptů s předepsaným nechráněným amino-PNC antibiotikem | Podíl preskripce |
Hlavní město Praha | 271 539 | 14 118 | 5,20% |
Jihočeský kraj | 153 795 | 9 959 | 6,48% |
Jihomoravský kraj | 307 849 | 19 783 | 6,43% |
Karlovarský kraj | 54 176 | 4 100 | 7,57% |
Kraj Vysočina | 121 903 | 7 784 | 6,39% |
Královéhradecký kraj | 144 223 | 8 502 | 5,90% |
Liberecký kraj | 98 895 | 7 526 | 7,61% |
Moravskoslezský kraj | 294 014 | 21 274 | 7,24% |
Olomoucký kraj | 155 092 | 9 825 | 6,33% |
Pardubický kraj | 127 678 | 6 271 | 4,91% |
Plzeňský kraj | 108 543 | 5 021 | 4,63% |
Středočeský kraj | 266 495 | 17 128 | 6,43% |
Ústecký kraj | 176 763 | 9 874 | 5,59% |
Zlínský kraj | 145 688 | 9 334 | 6,41% |
Celá ČR | 2 426 653 | 150 499 | 6,20% |
Přehled dle krajů (2018)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj | Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem | Počet receptů s předepsaným nechráněným amino-PNC antibiotikem | Podíl preskripce |
Hlavní město Praha | 294 925 | 15 429 | 5,23% |
Jihočeský kraj | 156 004 | 12 200 | 7,82% |
Jihomoravský kraj | 322 295 | 25 467 | 7,90% |
Karlovarský kraj | 59 208 | 5 165 | 8,72% |
Kraj Vysočina | 127 199 | 9 095 | 7,15% |
Královéhradecký kraj | 152 164 | 9 704 | 6,38% |
Liberecký kraj | 106 999 | 8 668 | 8,10% |
Moravskoslezský kraj | 315 515 | 26 759 | 8,48% |
Olomoucký kraj | 158 964 | 11 791 | 7,42% |
Pardubický kraj | 135 070 | 8 872 | 6,57% |
Plzeňský kraj | 114 656 | 5 733 | 5,00% |
Středočeský kraj | 286 782 | 21 146 | 7,37% |
Ústecký kraj | 186 898 | 11 460 | 6,13% |
Zlínský kraj | 158 505 | 12 337 | 7,78% |
Celá ČR | 2 575 184 | 183 826 | 7,14% |
Přehled dle krajů (2017)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj | Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem | Počet receptů s předepsaným nechráněným amino-PNC antibiotikem | Podíl preskripce |
Hlavní město Praha | 279 045 | 16 818 | 6,03% |
Jihočeský kraj | 161 386 | 14 188 | 8,79% |
Jihomoravský kraj | 321 907 | 28 487 | 8,85% |
Karlovarský kraj | 60 728 | 5 618 | 9,25% |
Kraj Vysočina | 127 441 | 11 973 | 9,39% |
Královéhradecký kraj | 153 953 | 12 340 | 8,02% |
Liberecký kraj | 106 460 | 9 453 | 8,88% |
Moravskoslezský kraj | 310 430 | 30 161 | 9,72% |
Olomoucký kraj | 160 120 | 13 137 | 8,20% |
Pardubický kraj | 129 836 | 10 692 | 8,24% |
Plzeňský kraj | 111 337 | 6 776 | 6,09% |
Středočeský kraj | 275 658 | 23 392 | 8,49% |
Ústecký kraj | 182 844 | 13 262 | 7,25% |
Zlínský kraj | 160 533 | 15 264 | 9,51% |
Celá ČR | 2 541 678 | 211 561 | 8,32% |
Přehled okresů (2023):
Přehled okresů (2022):
Přehled okresů (2021):
Přehled okresů (2020):
Přehled okresů (2019):
Přehled okresů (2018):
Přehled okresů (2017):
Graf "Přehled okresů" zobrazuje grafickou distribuci v jednotlivých letech a okresech. Změnit rokLegenda: █ Více než 9% █ 7-9% █ 5-7% █ 3-5% █ méně než 3%
Trendy
Tabulka "Trendy" ukazuje poměr receptů s předepsaným nechráněným aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem v daném roce v jednotlivých krajích a okresech.Dolní práh je definován na 9 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Ve všech vyspělých zemích platí, že čím vyšší je hodnota preskripce, tím lépe.
Kliknutím na šipku u názvu kraje se zobrazí/schovají výsledky jednotlivých okresů.
Legenda: █ Více než 9% █ 7-9% █ 5-7% █ 3-5% █ méně než 3%
2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
Hlavní město Praha ▼ | 6,03% | 5,23% | 5,20% | 4,19% | 5,06% | 6,03% | 4,19% |
Jihočeský kraj ▼ | 8,79% | 7,82% | 6,48% | 5,67% | 6,18% | 6,79% | 4,06% |
Jihomoravský kraj ▼ | 8,85% | 7,90% | 6,43% | 5,36% | 5,52% | 5,70% | 4,28% |
Karlovarský kraj ▼ | 9,25% | 8,72% | 7,57% | 5,53% | 5,97% | 7,01% | 3,04% |
Kraj Vysočina ▼ | 9,39% | 7,15% | 6,39% | 4,86% | 6,00% | 6,70% | 4,59% |
Královéhradecký kraj ▼ | 8,02% | 6,38% | 5,90% | 4,53% | 4,68% | 6,63% | 4,89% |
Liberecký kraj ▼ | 8,88% | 8,10% | 7,61% | 6,43% | 6,90% | 7,67% | 4,99% |
Moravskoslezský kraj ▼ | 9,72% | 8,48% | 7,24% | 5,80% | 5,64% | 6,18% | 4,11% |
Olomoucký kraj ▼ | 8,20% | 7,42% | 6,33% | 4,62% | 4,50% | 5,29% | 4,28% |
Pardubický kraj ▼ | 8,24% | 6,57% | 4,91% | 3,69% | 3,99% | 4,37% | 3,58% |
Plzeňský kraj ▼ | 6,09% | 5,00% | 4,63% | 3,42% | 3,29% | 3,90% | 2,67% |
Středočeský kraj ▼ | 8,49% | 7,37% | 6,43% | 5,14% | 5,49% | 6,05% | 3,76% |
Ústecký kraj ▼ | 7,25% | 6,13% | 5,59% | 4,48% | 5,43% | 5,88% | 3,88% |
Zlínský kraj ▼ | 9,51% | 7,78% | 6,41% | 4,90% | 4,75% | 5,53% | 4,00% |