Naše motto: „Co se dá měřit, dá se i řídit a zlepšovat.“
Podíl preskripce chráněné amino-PNC z celkové preskripce antibiotik
Kód ukazatele: OUK_PLD_004_19
SHRNUTÍ (ABSTRAKT)
Chráněné aminopeniciliny mají být předepisovány u infekčních onemocnění, kde jsou indikovány aminopeniciliny a u kterých lze předpokládat, že jsou způsobeny bakteriemi produkujícími ß-laktamázu, která molekuly nechráněných aminopenicilinů ničí. Jedná se o nejčastěji předepisovaná širokospektrá antibiotika (ATB), která se zřejmě u řady lékařů stala léky prvé volby u nejčastějších infekcí léčených ATB, což nemá oporu v žádných z platných doporučených postupů (viz níže). Pozoruhodné je, že chráněné aminopeniciliny patří mezi léky, u kterých je nejčastěji popisované polékové poškození jater včetně fatálních selhání jater.
Z celorepublikových dat SÚKL je zřejmé, že v ČR od roku 2019 se chráněné amino-PNC staly nejčastěji předepisovanou skupinou ATB. Spotřeba chráněných amino-PNC v letech 2008 až 2019 stoupala z 2,52 na 3,38 denních dávek na 1000 obyvatel a den (DDD/TID) a pak klesala až na 3,09 DDD/TID v roce 2021[WL1] , což bylo (tak jako u ostatních ATB) nepochybně projevem epidemie COVID-19. Na těchto spotřebách se podílí nejen praktičtí lékaři, ale všechny lékařské odbornosti. V roce 2022 byl pozorován vzestup spotřeb chráněných amino-PNC na 3,82 DDD/TID a v roce 2023 již na 4,14 DDD/TID.
U všeobecných praktických lékařů pro dospělé se za kvalitní preskripci chráněných amino-PNC považuje jejich podíl do 16 % na celkové preskripci ATB. Z výstupu podílu preskripce chráněných amino-PNC z celkové preskripce ATB v ČR ve sledovaných letech 2017 až 2023 je překročení prahu kvalitní preskripce již v roce 2017 a poté je zřejmý neustálý trend ke zvyšování jejich podílu na celkové preskripci. Podíl preskripce chráněných amino-PNC na celkové preskripci ATB v ČR činil v roce 2017 celkem 17,47 %, v roce 2019 celkem 19,80 %, v roce 2021 celkem 20,22 %, v roce 2022 celkem 20,11 % a v roce 2023 činí již 20,82 %. V absolutních číslech se jedná o vzestup z 444 tisíců receptů v roce 2017 na 481 tisíců receptů v roce 2019 a poté pokles na 337 tisíc receptů na chráněné amino-PNC v roce 2021. V roce 2023 se počtem 472 tisíc receptů opět dostáváme na přibližně stejnou hodnotu jako na začátku sledovaných let.
Z regionálního pohledu u všech krajů alespoň jednou ve sledovaném období došlo k překročení prahu kvality, kterým je hodnota 16 %. V roce 2022 a 2023 mají již všechny kraje hodnotu preskripce v „červených“ číslech nad prahovou hodnotou. Nejvyšších hodnot bylo dlouhodobě dosaženo v Královéhradeckém kraji: rok 2021 – 23,52 %, rok 2022 – 23,53 % a rok 2023 dokonce 24,66 %. Další nejvyšší hodnoty byly dlouhodobě i aktuálně zjištěny v Olomouckém kraji (rok 2023 – 22,13 %, zejména díky okresu Olomouc – 25,55 %) a ve Středočeském kraji (rok 2023 – 22,11 %, především díky okresu Nymburk – 25,71 %).
Nejnižších hodnot bylo dlouhodobě dosaženo v kraji Kraj Vysočina: rok 2021 – 17,40 %, rok 2022 – 16,66 % a rok 2023 – 16,92 % (okres Jihlava s nejnižší hodnotou z celé ČR – 12,71 %) . Druhé nejnižší hodnoty byly v roce 2023 zjištěny v Jihočeském kraji (18,72 %)..
Závěr: Preskripce chráněných amino-PNC je v ČR na vzestupu, který byl dočasně přerušen epidemií COVID-19. Práh kvality nebyl překročen v roce 2017 ve dvou krajích a v roce 2018 pouze v jednom kraji. Od roku 2021 je práh kvality překročen ve všech krajích a podíl tohoto širokospektrého ATB dále stoupá či je stabilizován na nežádoucí úrovni, což je nepochybně nepříznivý trend. Proto lze lékařům doporučit prostudování platných doporučených postupů pro preskripci ATB.
Ukazatel sleduje podíl preskripce níže definovaných chráněných aminopenicilinových antibiotik (dále též „amino-PNC“) předepsaných na recept na celkové preskripci antibiotik u praktických lékařů.
Podíl chráněných amino-PNC na celkové preskripci antibiotik je doplňkovým ukazatelem (hlavním ukazatelem je podíl chráněných amino- PNC na celkové preskripci aminopenicilinů, chráněných i nechráněných). Doplňkový ukazatel byl vytvořen proto, aby předepisující lékaři nepodlehli dojmu, že nadměrná preskripce chráněných amino-PNC je jedinou nežádoucí preskripcí, tzn. aby neměnili preskripci nevhodným způsobem, například upřednostněním jiné skupiny antibiotik.
Doklad: recept uplatněný k úhradě zdravotní pojišťovnou, případně eRecept, který nebyl uplatněný k úhradě zdravotní pojišťovnou. Údaje o lécích tak obsahují jak antibiotika předepsaná na recept a uhrazená zdravotními pojišťovnami, tak i antibiotika nehrazená zdravotními pojišťovnami, ale předepsaná na základě eReceptu.
Léčivé přípravky předepsané na recept: s následujícími ATC skupinami (viz Seznam léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění SÚKL) a současně léčivé přípravky nehrazené ze zdravotního pojištění, ale předepsané na základě eReceptů:
Kód J01CR* – prvních 5 znaků kódu pro ATC skupinu/definuje léčivý přípravek z kategorie chráněná aminopenicilinová antibiotika.
Kód léčivého přípravku s ATC účinné látky, který začíná na J01*, definuje všechna antibiotika
Diagnózy: všechny
VYTVOŘENÍ / REVIZE / AKTUALIZACE UKAZATELE:
Ukazatel byl vytvořen, projednán, hodnocen a doporučen odborným panelem v období 10/2019–5/2020.Odborný panel byl složený ze zástupce:
KZP (Kancelář zdravotního pojištění) – reprezentuje odborné stanovisko z hlediska obecné teorie měření kvality zdravotní péče
Plátců zdravotního pojištění – reprezentuje stanovisko plátců
Klinických expertů – zastupují odbornou společnost Všeobecného lékařství ČLS JEP a reprezentují odborné stanovisko daného klinického oboru. Informace o klinických expertech jsou dostupné v KZP.
ZÁVĚR ODBORNÉHO PANELU ZE DNE 22.5.2020:
Vhodnost k používání / zveřejňování
Doporučeno k užívání1
pro řízení zdravotnictví na celonárodní i regionální úrovni
ANO
pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven
NE2
pro interní využití poskytovatelem ke zlepšení kvality péče
ANO
ke zveřejnění na poskytovatele
NE
1 Doporučení k užívání nutně neznamená, že je možné daný ukazatel užívat bez dalšího omezení či podmínek (např. nutnost používat ukazatel s dalšími údaji či ukazateli) 2 Využití pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven není primárním cílem ukazatele. Možnost využití pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven je dána nepřímo tím, že zástupci plátců jsou členy organizační složky Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu.
Ukazatel je vhodný k použití všemi subjekty, které řídí (plánují, či uskutečňují) zdravotní politiku na celostátní nebo regionální úrovni, případně tvorbu této politiky mohou ovlivnit, zejména pak v oblasti horizontálních programů a strategií za účelem prevence nadužívání antibiotik a edukace poskytovatelů.
POŽADAVKY NA UKAZATEL KVALITY:
Důležitost: Strategickým cílem je zabránit nárůstu antibiotické rezistence bakteriálních kmenů zlepšením racionální preskripce v primární péči. Antibiotická rezistence je považována za jedno z nejvážnějších zdravotních rizik. Pro tento účel je žádoucí poskytnout nejen každému praktickému lékaři pro dospělé přehled o vlastní preskripci ve srovnání s celkem. Důležitost ukazatele je podpořena rešeršemi a spočívá primárně v zajištění podkladů pro edukativní a preventivní působení na odbornou veřejnost.
Vědecká správnost: Existují zahraniční rešerše, které jasně prokazují, že nadbytečné předepisování chráněných amino-PNC zvyšuje rezistenci bakterií vůči antibiotikům. Přitom ve většině případů by byl předpis nechráněného aminopenicilinu při terapii respiračních nemocí dostačující.
Proveditelnost: Ukazatel je dobře měřitelný, jsou k dispozici data v potřebné kvalitě (kódy léčivých přípravků jsou uvedeny na receptu). Předpokladem je skutečnost, že v měřeném období nedošlo k zásadnějšímu lokálnímu výkyvu předepisování antibiotik v důsledku mimořádné epidemiologické situace. Tento předpoklad je nutné průběžně v rámci dalšího rozvoje a doplňování ukazatele sledovat.
Užitečnost: Ukazatel je užitečný pro praktické lékaře pro dospělé, kterým poskytne důležitou informaci o jejich chování v rámci celku v účelné farmakoterapii a vede tak k pečlivějšímu dodržování doporučených postupů a k větší racionalizaci terapie. V důsledku této edukace lze očekávat zadržování vzniku rezistence mikrobů na antibiotika, ke které nesprávná nebo nadměrná indikace antibiotik vede. Ukazatel je rovněž užitečný pro plátce, kterým poskytne informaci o přístupu jejich smluvních partnerů k otázce předepisování chráněných aminopenicilinů.
DATOVÝ ZDROJ:
K – dávky
TYP UKAZATELE KVALITY DLE DONABEDIANA:
Strukturální (objemový) ukazatel
STANDARDIZACE A ROZDĚLENÍ
U tohoto typu ukazatele se neprovádí.
OBJEKT, KE KTERÉMU SE MĚŘENÍ VZTAHUJE:
ČR, kraj, okres, IČP ordinace praktického lékaře pro dospělé
VÝPOČETNÍ VZOREC:
x/y*100 [%;0] x = počet receptů s kódem definujícím léčivý přípravek z kategorie chráněný aminopenicilin s ATC J01CR*
y = počet receptů s kódem definujícím léčivý přípravek z kategorie všech antibiotik (J01*)
Čím nižší je hodnota tohoto ukazatele, tím je možno považovat preskripci za kvalitnější.
DOPORUČENÍ Z HLEDISKA DALŠÍHO VÝVOJE NEBO DOPLNĚNÍ UKAZATELE:
Pro sledování je třeba podle aktuálního Seznamu léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění sestavit seznam kódů léčivých přípravků s příslušnými ATC skupinami, neboť výčet kódů se během doby mění (respektive doplňuje se o nové kódy).
Je vhodné diskutovat o prahové hodnotě počtu receptů, na které bylo daným IČP během příslušného roku předepsáno jakékoli antibiotikum (je navrhováno 50 takových receptů).
REŠERŠE:
[1] Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Subkomise pro antibiotickou politiku (SKAP): Konsensus používání antibiotik I. Peniciliny 2017. Dostupné na https://www.cls.cz/dokumenty/atb_konsensus02.pdf, vstup dne 16.8.2019
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným chráněnýchm aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.
Horní práh je definován na 16 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj
Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem
Počet receptů s předepsaným chráněným amino-PNC antibiotikem
Podíl preskripce
Hlavní město Praha
255 322
52 827
20,69%
Jihočeský kraj
138 767
25 982
18,72%
Jihomoravský kraj
297 677
60 437
20,30%
Karlovarský kraj
49 108
9 296
18,93%
Kraj Vysočina
113 117
19 137
16,92%
Královéhradecký kraj
131 691
32 477
24,66%
Liberecký kraj
86 001
17 286
20,10%
Moravskoslezský kraj
257 932
55 851
21,65%
Olomoucký kraj
155 850
34 483
22,13%
Pardubický kraj
120 342
23 291
19,35%
Plzeňský kraj
111 158
23 716
21,34%
Středočeský kraj
253 676
56 088
22,11%
Ústecký kraj
155 037
30 575
19,72%
Zlínský kraj
141 943
30 735
21,65%
Celá ČR
2 267 621
472 181
20,82%
Přehled dle krajů (2022)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným chráněnýchm aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.
Horní práh je definován na 16 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj
Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem
Počet receptů s předepsaným chráněným amino-PNC antibiotikem
Podíl preskripce
Hlavní město Praha
240 532
49 400
20,54%
Jihočeský kraj
135 543
26 318
19,42%
Jihomoravský kraj
276 339
51 997
18,82%
Karlovarský kraj
46 332
8 158
17,61%
Kraj Vysočina
106 367
17 723
16,66%
Královéhradecký kraj
127 973
30 117
23,53%
Liberecký kraj
85 289
17 343
20,33%
Moravskoslezský kraj
285 002
56 643
19,87%
Olomoucký kraj
140 640
30 773
21,88%
Pardubický kraj
113 050
21 465
18,99%
Plzeňský kraj
98 735
19 948
20,20%
Středočeský kraj
234 225
50 374
21,51%
Ústecký kraj
153 073
29 243
19,10%
Zlínský kraj
144 112
30 374
21,08%
Celá ČR
2 187 212
439 876
20,11%
Přehled dle krajů (2021)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným chráněnýchm aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.
Horní práh je definován na 16 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj
Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem
Počet receptů s předepsaným chráněným amino-PNC antibiotikem
Podíl preskripce
Hlavní město Praha
169 973
34 362
20,22%
Jihočeský kraj
102 022
19 757
19,37%
Jihomoravský kraj
211 820
40 615
19,17%
Karlovarský kraj
40 050
6 914
17,26%
Kraj Vysočina
77 588
13 504
17,40%
Královéhradecký kraj
101 347
23 839
23,52%
Liberecký kraj
67 225
13 841
20,59%
Moravskoslezský kraj
218 667
42 736
19,54%
Olomoucký kraj
107 554
24 155
22,46%
Pardubický kraj
88 940
17 058
19,18%
Plzeňský kraj
77 004
16 242
21,09%
Středočeský kraj
176 855
37 881
21,42%
Ústecký kraj
118 695
23 058
19,43%
Zlínský kraj
110 495
23 382
21,16%
Celá ČR
1 668 235
337 344
20,22%
Přehled dle krajů (2020)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným chráněnýchm aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.
Horní práh je definován na 16 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj
Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem
Počet receptů s předepsaným chráněným amino-PNC antibiotikem
Podíl preskripce
Hlavní město Praha
181 177
36 680
20,25%
Jihočeský kraj
109 320
20 647
18,89%
Jihomoravský kraj
223 412
42 572
19,06%
Karlovarský kraj
37 714
7 237
19,19%
Kraj Vysočina
84 447
13 499
15,99%
Královéhradecký kraj
101 530
23 393
23,04%
Liberecký kraj
69 493
12 921
18,59%
Moravskoslezský kraj
212 702
42 084
19,79%
Olomoucký kraj
113 888
23 762
20,86%
Pardubický kraj
90 895
17 547
19,30%
Plzeňský kraj
76 971
15 846
20,59%
Středočeský kraj
181 378
38 008
20,96%
Ústecký kraj
122 470
23 538
19,22%
Zlínský kraj
112 284
23 103
20,58%
Celá ČR
1 717 681
340 837
19,84%
Přehled dle krajů (2019)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným chráněnýchm aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.
Horní práh je definován na 16 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj
Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem
Počet receptů s předepsaným chráněným amino-PNC antibiotikem
Podíl preskripce
Hlavní město Praha
271 539
53 900
19,85%
Jihočeský kraj
153 795
28 598
18,59%
Jihomoravský kraj
307 849
59 463
19,32%
Karlovarský kraj
54 176
10 222
18,87%
Kraj Vysočina
121 903
19 140
15,70%
Královéhradecký kraj
144 223
32 782
22,73%
Liberecký kraj
98 895
18 362
18,57%
Moravskoslezský kraj
294 014
58 300
19,83%
Olomoucký kraj
155 092
31 313
20,19%
Pardubický kraj
127 678
25 436
19,92%
Plzeňský kraj
108 543
21 496
19,80%
Středočeský kraj
266 495
56 901
21,35%
Ústecký kraj
176 763
34 632
19,59%
Zlínský kraj
145 688
29 981
20,58%
Celá ČR
2 426 653
480 526
19,80%
Přehled dle krajů (2018)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným chráněnýchm aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.
Horní práh je definován na 16 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj
Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem
Počet receptů s předepsaným chráněným amino-PNC antibiotikem
Podíl preskripce
Hlavní město Praha
294 925
56 291
19,09%
Jihočeský kraj
156 004
27 060
17,35%
Jihomoravský kraj
322 295
57 126
17,72%
Karlovarský kraj
59 208
10 152
17,15%
Kraj Vysočina
127 199
19 092
15,01%
Královéhradecký kraj
152 164
33 742
22,17%
Liberecký kraj
106 999
18 183
16,99%
Moravskoslezský kraj
315 515
59 337
18,81%
Olomoucký kraj
158 964
31 204
19,63%
Pardubický kraj
135 070
25 494
18,87%
Plzeňský kraj
114 656
20 191
17,61%
Středočeský kraj
286 782
57 158
19,93%
Ústecký kraj
186 898
34 715
18,57%
Zlínský kraj
158 505
30 040
18,95%
Celá ČR
2 575 184
479 785
18,63%
Přehled dle krajů (2017)
Tabulka "Přehled dle krajů" ukazuje poměr receptů s předepsaným chráněnýchm aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem.
Horní práh je definován na 16 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj
Počet receptů s předepsaným antibiotikem celkem
Počet receptů s předepsaným chráněným amino-PNC antibiotikem
Podíl preskripce
Hlavní město Praha
279 045
50 711
18,17%
Jihočeský kraj
161 386
26 413
16,37%
Jihomoravský kraj
321 907
54 311
16,87%
Karlovarský kraj
60 728
10 249
16,88%
Kraj Vysočina
127 441
17 953
14,09%
Královéhradecký kraj
153 953
31 528
20,48%
Liberecký kraj
106 460
16 266
15,28%
Moravskoslezský kraj
310 430
54 971
17,71%
Olomoucký kraj
160 120
29 788
18,60%
Pardubický kraj
129 836
22 858
17,61%
Plzeňský kraj
111 337
18 509
16,62%
Středočeský kraj
275 658
50 453
18,30%
Ústecký kraj
182 844
31 445
17,20%
Zlínský kraj
160 533
28 623
17,83%
Celá ČR
2 541 678
444 078
17,47%
Přehled okresů (2023):
Přehled okresů (2022):
Přehled okresů (2021):
Přehled okresů (2020):
Přehled okresů (2019):
Přehled okresů (2018):
Přehled okresů (2017):
Graf "Přehled okresů" zobrazuje grafickou distribuci v jednotlivých letech a okresech. Změnit rok
Legenda: █ Méně než 14% █ 14-16% █ 16-18% █ 18-20% █ více než 20%
Trendy
Tabulka "Trendy" ukazuje poměr receptů s předepsaným chráněnýchm aminopenicilinovým antibiotikem a celkovým počtem receptů s předepsaným antibiotikem v daném roce v jednotlivých krajích a okresech.
Horní práh je definován na 16 % viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Ve všech vyspělých zemích platí, že čím nižší je hodnota preskripce, tím lépe.
Kliknutím na šipku u názvu kraje se zobrazí/schovají výsledky jednotlivých okresů.
Legenda: █ Méně než 14% █ 14-16% █ 16-18% █ 18-20% █ více než 20%