Z výstupů podílu preskripce antibiotik podle AWaRe klasifikace WHO ve sledovaných letech 2017 až 2020 je zřejmý kontinuálně nežádoucí pokles preskripce v porovnání s referenční dolní prahovou hodnotou 70 %: v roce 2017 byla hodnota indexu 63,99 %, v roce 2018 klesla na 61,79 %, v roce 2019 na 61,13 % a v roce 2020 na 58,03 %. Ve všech letech se tedy držela tato preskripce výrazně pod požadovanou minimální prahovou hodnotou.
Stejně tak meziročně klesal podíl praktických lékařů pro děti a dorost, kteří splnili minimální prahovou hodnotu tohoto indexu. Zatímco v roce 2017 předepisovalo nad požadovanou prahovou hodnotou 45,27 % lékařů, v roce 2018 již jen 40,52 % lékařů, v roce 2019 poklesl tento podíl na 39,23 % lékařů a v roce 2020 dokonce jen na 34,87 % lékařů.
Nejméně příznivý podíl této preskripce se u sledovaných věkových kohort ve všech sledovaných letech objevuje u kategorie Starší školáci a adolescenti (rok 2017 – 61,46 %, 2018 – 59,09 %, 2019 – 58,87 %, 2020 – 59,21 %) a Mladší školáci (rok 2017 – 64,01 %, 2018 – 60,83 %, 2019 – 59,55 %, 2020 – 54,44 %). Nejblíže požadované prahové hodnotě se naopak pohybují Kojenci (rok 2017 – 68,43 %, 2018 – 67,76 %, 2019 – 66,82 %, 2020 – 64,81 %). I u nich je však trend nepříznivě klesající a za celou republiku stabilně pod sledovanou prahovou hodnotou ve všech sledovaných letech.
Z regionálního pohledu bylo dosaženo za celé sledované období prahové hodnoty v některých krajích zcela výjimečně. Stabilně nejnižších hodnot indexu dosahuje preskripce lékařů v Moravskoslezském (rok 2017 – 56,58 %, 2018 – 53,75 %, 2019 – 53,04 %, 2020 – 50,02 %) a Zlínském kraji (rok 2017 – 58,25 %, 2018 – 53,36 %, 2019 – 50,66 %, 2020 – 47,34 %). Nejblíže požadovaným hodnotám indexu se pohybuje preskripce lékařů v Karlovarském kraji (rok 2017 – 71,90 %, 2018 – 69,76 %, 2019 – 69,73 %, 2020 – 67,99 %) a v Kraji Vysočina (rok 2017 – 69,96 %, 2018 – 70,58 %, 2019 – 68,39 %, 2020 – 64,20 %), byť také u těchto krajů není možné preskripci označit za příkladnou, zejména z pohledu negativního trendu od kýžené prahové hodnoty.
Úplný název: AWaRe index: podíl preskripce atb podle AWaRe klasifikace WHO v ordinaci praktických lékařů pro děti a dorost
V rámci mezinárodních doporučení pro sledování kvality antibiotické preskripce v pediatrii je jedním z hlavních užívaných indexů tzv. AWaRe index.
Ukazatel sleduje preskripci antibiotik podle AWaRe klasifikace WHO v ordinaci praktických lékařů pro děti a dorost. V rámci této klasifikace jsou antibiotika rozdělena do skupin s následující definicí:
Návštěva v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost je identifikována datem prvního uplatnění receptu v lékárně v rozmezí 7 dnů od data vystavení předpisu.
Léčivé přípravky předepsané na recept s následujícími ATC skupinami (viz Seznam hrazených přípravků a PZLÚ, SUKL [1]):
Skupina ACCESS:
Za sledovanou událost je tedy považován předpis sledovaných ATC skupin ATB u konkrétního pacienta v jeden den provedený dotyčným lékařem (IČP) nezávisle na tom, kolik balení jaké velikosti bylo předepsáno, ani na tom, kolik denních definovaných dávek (DDD) bylo předepsáno. Preskripce je stanovena z uplatněných receptů k úhradě zdravotní pojišťovnou, protože datum návštěvy nelze z dostupných dat zjistit. V ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost se totiž nevykazuje příslušný kód výkonu z důvodu kapitační platby. Údaje o lécích obsahují pouze antibiotika předepsaná na recept a uhrazená zdravotními pojišťovnami. U lékařů, kteří předepisují nehrazená antibiotika, mohou být výsledky indexu touto preskripcí tedy zkresleny.
Diagnózy: všechny
Výstupy ukazatele jsou v jednotlivých věkových kategoriích natolik rozdílné, že je nutné tyto výstupy diferencovat podle níže stanovených věkových kohort:
| Popis | Definice intervalu věku | |
|---|---|---|
| A | Kojenci (0-1 rok) | 0 až 364 dnů |
| B | Batolata (1-3 roky) | 365 dnů až 2 roky + 364 dnů |
| C | Předškoláci (3-6 let) | 3 roky až 5 let+364 dnů |
| D | Mladší školáci (6-12 let) | 6 let až 11 let + 364 dnů |
| E | Starší školáci a adolescenti (12-19 let) | 12 let až 18 let +364 dnů |
Ukazatel byl vytvořen a aktualizován odborným panelem v období 08/2021–12/2021
Odborný panel byl složený ze zástupců:| Vhodnost k používání / zveřejňování | Doporučeno k užívání1 |
|---|---|
| pro řízení zdravotnictví na celonárodní i regionální úrovni | ANO |
| pro smluvní politiku zdravotních pojišťoven | ANO2 |
| pro interní využití poskytovatelem ke zlepšení kvality péče | ANO |
| ke zveřejnění na poskytovatele | NE3 |
Ukazatel je vhodný k použití všemi subjekty, které řídí (plánují, či uskutečňují) zdravotní politiku na celostátní nebo regionální úrovni, případně tvorbu této politiky mohou ovlivnit, zejména pak v oblasti horizontálních programů a strategií za účelem prevence nadužívání antibiotik a edukace poskytovatelů.
Důležitost: Strategickým cílem je zabránit nárůstu antibiotické rezistence bakteriálních kmenů zlepšením racionální preskripce v primární péči. Antibiotická rezistence je považována za jedno z nejvážnějších zdravotních rizik. Pro tento účel je žádoucí poskytnout nejen každému praktickému lékaři pro děti a dorost přehled o vlastní preskripci ve srovnání s celkem. Důležitost ukazatele je podpořena rešeršemi a spočívá primárně v zajištění podkladů pro edukativní a preventivní působení na odbornou veřejnost.
Vyhodnocování spotřeby antibiotik prostřednictvím indexů správné (kvalitní) léčby je v zahraničí běžné, vytváření a užívání takových ukazatelů je dostupné na webových stránkách ECDC [2]. V ČR existují doporučené postupy, kterými by se měli lékaři při volbě antibiotik řídit [3], které jsou v souladu i s doporučenými postupy ve Velké Británii vypracované NICE [4]. Z dostupných pramenů je zřejmé, že compliance lékařů k těmto postupům není optimální [5], z čehož vyplývá, že by bylo vhodné poskytnout lékařům zpětnou vazbu, například prostřednictvím určitých ukazatelů správné (respektive nesprávné) preskripce, ke kterým patří i tento index. Akční plán NAP pro rok 2019-2022 [6] uvádí, že „dodržování doporučených terapeutických postupů je třeba monitorovat a zajistit, aby preskripční data byla předložena konkrétním předepisujícím lékařům s nabídkou odborné interpretace“.
Vědecká správnost: Zahraniční rešerše dostatečně podporují názor, že nadbytečné předepisování antibiotik zvyšuje rezistenci bakterií.
Proveditelnost: Ukazatel je dobře měřitelný, jsou k dispozici data v potřebné kvalitě. Kódy léčivých přípravků jsou standardní součástí receptu. Předpokladem je skutečnost, že v měřeném období nedošlo k zásadnějšímu lokálnímu výkyvu předepisování antibiotik v důsledku mimořádné epidemiologické situace. Tento předpoklad je nutné průběžně v rámci dalšího rozvoje a doplňování ukazatele sledovat.
Užitečnost: Ukazatel je užitečný pro praktické lékaře pro děti a dorost, kterým poskytne důležitou informaci o jejich chování v rámci celku v účelné farmakoterapii a vede tak k pečlivějšímu dodržování doporučených postupů a k větší racionalizaci terapie. V důsledku této edukace lze očekávat zadržování vzniku rezistence mikrobů na antibiotika, ke které nesprávná nebo nadměrná indikace antibiotik vede.
Ukazatel je rovněž užitečný pro plátce, kterým poskytne informaci o přístupu jejich smluvních partnerů k otázce předepisování antibiotik.
K - dávky
Strukturální (objemový) ukazatel
Jeden rok
U tohoto typu ukazatele se neprovádí.
ČR, kraj, okres, IČP ordinace praktického lékaře pro děti a dorost
| Subjekt | Typ hodnoty | Doporučená hodnota ukazatele |
|---|---|---|
| IČP odbornosti praktický lékař pro děti a dorost (002) | Dolní práh kvality | 70% |
| Horní práh kvality | Není stanoven |
Ve všech vyspělých zemích platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím je možno považovat preskripci za kvalitnější.
Pro sledování ukazatele v čase je třeba sledovat změny v Seznamu léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění vydávaným SÚKL.
Je vhodné diskutovat o prahové hodnotě z absolutního počtu receptů s předpisem jakéhokoliv antibiotika.
Vzhledem ke skutečnosti, že se spotřeba ATB v jednotlivých věkových kohortách liší, je v budoucnu vhodné stanovit práh kvality pro jednotlivé věkové kohorty.
[1] Seznam léčiv a PZLÚ hrazených ze zdravotního pojištění: http://www.sukl.cz/sukl/seznam-leciv-a-pzlu-hrazenych-ze-zdrav-pojisteni , (vstup 21.2.2021)
[2] European Centre for Disease Prevention and Control (ECDC). Antimicrobial consumption database (ESAC-Net). Dostupné na https://ecdc.europa.eu/en/antimicrobial-consumption/database/quality-indicators, (vstup 21.2.2021)
[3] Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Subkomise pro antibiotickou politiku (SKAP): Konsensus používání antibiotik I. Peniciliny 2017. Dostupné na https://www.cls.cz/dokumenty/atb_konsensus02.pdf, (vstup 20.2.2021)
[4] Karen I, Kolek V, Roháčová H, et al: Antibiotická terapie respiračních, močových a kožních infekcí v ordinaci všeobecného praktického lékaře. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře 2018, https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2017/DP-Antibioticka-terapie-2018.pdf, (vstup 16.8.2019)
[5] NICE: Summary of antimicrobial prescribing guidance – managing common infections. 2020, November, dostupné na: https://www.nice.org.uk/Media/Default/About/what-we-do/NICE-guidance/antimicrobial%20guidance/summary-antimicrobial-prescribing-guidance.pdf, (vstup 20.2.2021)
[6] Prokeš M, Kalousek K, Žemličková H, Marešová V, Urbášková P.: Kvalita spotřeby antibiotik v České republice v letech 2008-2017. Practicus 2018; 17(4): 18-24
[7] Ministerstvo zdravotnictví: Akční plán Národního antibiotického programu ČR 2019-2022, str. 7. Dostupné na: https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/wepub/7725/36701/Ak%C4%8Dn%C3%AD%20pl%C3%A1n%20NAP%202019-22.pdf , (vstup 6.3.2021)
[8] Holstiege J, Schink T, Molokhia M, at al: Systemic antibiotic prescribing to paediatric outpatients in 5 european countries: a population-based cohort study. BMC Pediatr 2014;14:174, doi: 10.1186/1471-2431-14-174
[9] Holstiege J, Schulz M, Akmatov MK, et al: Marked reductions in outpatient antibiotic prescriptions for children and adolescents - a population-based study covering 83% of the paediatric population, Germany, 2010 to 2018. Euro Surveill 2020 Aug;25(31):pii=1900599.
[10] Webová stránka AWaRe: https://aware.essentialmeds.org/groups, (vstup 19.8.2021)
[11] Brink AJ, Mendelson M. Be AWaRe: new metrics for paediatric antibiotic stewardship. Lancet Inf Dis 2019; 19(1): 6-7.
[12] Hsia Y, Sharland M, Jackson C, Wong ICK, Magrini N, Bielicki JA. Consumption of oral antibiotic formulations for young children according to the WHO Access, Watch, Reserve (AWaRe) antibiotic groups: an analysis of sales data from 70 middle-income and high-income countries. Lancet Infect Dis 2018
Tabulka "Přehled Celé ČR" ukazuje velikost AWaRe indexu
v jednotlivých krajích.
Dolní práh je definován na 70% viz DOPORUČENÉ ROZMEZÍ.
Kraj | Kojenci (0 až 1 rok) | Batolata (1 až < 3 roky) | Předškoláci (3 až 6 let) | Mladší školáci (6 až 12 let) | Starší školáci a aolescenti (12 až 19 let) | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|---|
Hlavní město Praha | 70,87% (1141/1610) | 67,4% (3844/5703) | 64,23% (6588/10257) | 58% (6937/11961) | 61,51% (5728/9312) | 62,4% (24238/38843) |
Jihočeský kraj | 68,24% (580/850) | 64,42% (1747/2712) | 63,38% (3300/5207) | 62,48% (4396/7036) | 66,63% (4502/6757) | 64,38% (14525/22562) |
Jihomoravský kraj | 60,02% (1489/2481) | 58,44% (4724/8083) | 54,9% (7483/13630) | 51,07% (7930/15527) | 56,66% (7637/13479) | 55,01% (29263/53200) |
Karlovarský kraj | 69,12% (188/272) | 70,14% (613/874) | 67,18% (1095/1630) | 68,52% (1454/2122) | 67,09% (1492/2224) | 67,99% (4842/7122) |
Kraj Vysočina | 70,11% (645/920) | 68,48% (1949/2846) | 64,66% (3272/5060) | 60,58% (4014/6626) | 64,89% (3797/5851) | 64,2% (13677/21303) |
Královéhradecký kraj | 66,01% (501/759) | 61,53% (1662/2701) | 57,53% (2845/4945) | 54,88% (3121/5687) | 62,83% (3761/5986) | 59,22% (11890/20078) |
Liberecký kraj | 62,61% (442/706) | 62,31% (1443/2316) | 61,04% (2659/4356) | 53,97% (2733/5064) | 61,18% (2777/4539) | 59,21% (10054/16981) |
Moravskoslezský kraj | 60,95% (1124/1844) | 54,22% (3096/5710) | 50,95% (4875/9569) | 45,47% (5296/11646) | 50% (6017/12033) | 50,02% (20408/40802) |
Olomoucký kraj | 67,28% (835/1241) | 60,76% (2394/3940) | 56,2% (3940/7011) | 51,55% (4473/8677) | 56,09% (4647/8285) | 55,87% (16289/29154) |
Pardubický kraj | 53,35% (494/926) | 53,06% (1561/2942) | 49,98% (2619/5240) | 48,7% (2953/6064) | 54,18% (3082/5688) | 51,34% (10709/20860) |
Plzeňský kraj | 73,37% (518/706) | 62,39% (1292/2071) | 55,91% (2379/4255) | 52,76% (2755/5222) | 60,18% (2831/4704) | 57,64% (9775/16958) |
Středočeský kraj | 68,17% (1362/1998) | 66,32% (3905/5888) | 64,84% (6805/10495) | 60,97% (8135/13342) | 65,74% (7675/11675) | 64,25% (27882/43398) |
Ústecký kraj | 68,5% (861/1257) | 64,35% (2374/3689) | 60,69% (3678/6060) | 59,73% (4775/7994) | 64,47% (5062/7852) | 62,38% (16750/26852) |
Zlínský kraj | 54,94% (495/901) | 53% (1659/3130) | 47,49% (2822/5942) | 43,25% (2868/6631) | 47,58% (3096/6507) | 47,34% (10940/23111) |
Celá ČR | 64,81% (10675/16471) | 61,33% (32263/52605) | 58,04% (54360/93657) | 54,44% (61840/113599) | 59,21% (62104/104892) | 58,03% (221242/381224) |
Graf "Přehled okresů" zobrazuje grafickou distribuci v jednotlivých letech a okresech.
